Tak zase chvíli na venkově, tohle jsou mé oblíbení kopřivky / něžný název podle jejich velikosti / podél cesty dneska k mojí mamince. Pěkné, pěkné.
Ves pod modrým nebem.
Záhon na bylinky u jedné chalupy cestou, pod rybníkem.
A ještě jednou ves, kousek doprava, šikmo, pod kostelem, je domek. Díky tomu, že opadalo listí, je vidět střecha. Maminka si stěžuje, že není na domek vidět jako dříve, to poznala podle světel, prádla na dvoře a nebo otevřených vrátek do louky, že tu jsme. Ale čas na nás nehledí, stromy a nálety vyrostly a vidět není nic..
Dvě fotky pro dceru, přivezla mi "vložky" do skříněk, tak jí ukazuju, že už jsme je odvezli a nastrčili...
hihihi...
Koukám, že někdo vyndával talíře nahoře a je to tam cikcak...asi já...
No a prababičky Toničky jsme koukaly na "poklady". Moje maminka nic nevyhodí, tohle jsou filcáčky cca 28-30 let staré, po synovcích...Tak jestli prý nebudou Ondráškovi. Pěkné "důchodky" jsme nosili, co, tedy naše děti a před nimi i my, móda se asi moc neměnila..
Tak, sobota je za námi. Provětraná hrabáním zahrady, návštěvou mých "děvčat" a klidným dojezdem domů...jdu spát.
Dobrou noc.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...