sobota 11. listopadu 2017

...včera

za mne udělal příspěvek Facebook, takže jsem nic nepsala.
 Dodělávala jsem drobnosti, které jsem ani nefotila...tři další vánoční čepičky s flísovým podložením, muchlací dečku pro malou S. do kočárku / aby si z ní mohla udělat clonu před lidmi, když chce spát..../. Udělala jsem si pruh letících hus, ale barevně je to nevýrazné, bohužel, tak nevím, kam to použiju. Nevadí. Zase jsem si pohrála s něčím novým. Šito právě podle Jenny z MSQC.
Dopoledne i v podvečer jsem povídala s mladými a s dětmi...takže den byl zaplněný dost a tma byla zase brzy. Člověk má pocit večera, který ještě zdaleka není. Prostě jsou nejkratší dny v roce. Nedá se nic dělat, jen to "přežít".

Dneska jsem vstala brzy, bolí mě hlava, tak jsem se to snažila rozchodit....Šla jsem na nákup. Sama, v klidu a mlčky.

Mokro, zrovna ale nepršelo. Tři vrstvy, minimálně, mraků na obloze.
Mezi paneláky vykouklo sluníčko. Na chvilku, hned bylo pryč.
A to bylo, prosím, v 8 ráno.


Na kopcích je vidět bílo, jen asi mokrý poprašek, co brzy zmizí. Lepší fotku ale nemám.


Cestou domů jsem šla jiným směrem než obvykle, chtěla jsem si vyfotit střechu našeho domu...ale nic moc. Cestou jsem viděla třeba tuhle podzimní výzdobu...Bilo to do očí, jak se to odlišovalo od strohých prázdných oken.


Pokus o obrázek hor se sněhem, ale taky nic moc, zrovna tam byla mlha.


Kromě střechy a lodžiií prý budeme dělat novou fasádu na domě. Tak jsem zvědavá...
Tenhle přechod podzimu do zimy mi nedělá moc dobře, pořád se necítím fit, i když se snažím dát se dohromady. Pak jsem z toho i mrzutá a musím se držet, abych byla milá na okolí / = pan Há.../. Nějak mi to letos nesvědčí. Ale, bude líp.....Určitě.
Už rozmýšlím patchworkovou práci, stýská se mi po tom...Uvidím.

Dneska k obědu tmavá treska, brambory a salát. Zítra jsem chtěla husu /kachnu /a vyzkoušet pomalé pečení, ale v Bille měli jen jednu husu a cena na ní mě vyrazila dech, 1300 Kč. Tak na tohle tedy, bohužel, nemám. Ani smát se mi nechce. Takže zítra udělám kuře, zelí a knedlík, nebo tak něco....
Přiznávám se, že už mám asi odvařeno, nebaví mne to pokaždé...a tady vidíte, jak jsem si protivná...
 Takže se radši loučím.Bude líp.....
Nééééé.
Málem bych zapomněla, co jsem sem chtěla dneska dát. Ráda chodím k Lucy...Attic24, většinou na tabletu, tam mám nastavený překlad stránek, tak si to víc užiju a netápu, jazykově. Hlavně, když cestuje a dává tam moc pěkné fotky anglického venkova i památek...Tentokrát ukazuje dárek od http://www.talesfromahappyhouse.com , / mnou volně přeloženo Pohádky šťastného domova...bez slovníku hihihi /. Myslím si, že by to šlo napodobit a udělat s dětmi právě v takový mokrý smutný den, jako je ten dnešní. Aby se rozsvítil. Takových větviček jsem minulý týden, po tom velkém větru, nasbírala na zahradě na domku snad 100 a dala je na ohniště....jednou spálit. Ale v každém parku určitě roste nějaký modřín. A filcu mám taky někde pár kousků. Jen ty děti mi tu chybí...Musím počkat do příštího týdne.
A vida, hned je mi líp.

Hezký, byť studený a mokrý, víkend všem.
A dobrou náladu...





Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...