pátek 13. května 2016

...můj Karel...

Ano, Karel je se mnou skoro celý můj dospělý život.
Mám totiž v knihovně knížku, vydanou v roce 1978 k 600 let  uplynulých od jeho smrti. Tu knihu jsem získala za odměnu v nějaké "odborové" soutěži jako mladá žena...dívka....A protože jsem celý svůj život inklinovala k humanitnímu vzdělávání, docela přirozeně vplula do mé knihovny. Moje maminka si přála, abych byla učitelka, ale já jsem byla stydlivá, zakřiknutá dívka, která si nikdy nepřála vystupovat na veřejnosti. A to povolání učitele přímo vyžaduje. Takže jsem se stala laborantkou. No, možná jsem se mýlila.....
Když začala moje dcera brát rozum, učarovaly jí knihy a dějiny, byla vysloveně humanitní typ. Ale po absolvování gymnázia se rozhodla pro technický obor, chemii a biologii, protože, jako dcera své matky /.../ nevěřila, že projde sítem na humanitní obor, který by se jí líbil. I ona milovala Karla...Dokázala mi to ve velmi mladém věku, kdy při prohlídce kostela v Avignonu hlasitě zvolala, hele mami, Karel IV......je tam jeho bysta. Byl přítelem a chráněncem jednoho z papežů, kteří v té době sídlili v Avignonu...
Zítra začínají oficiálně oslavy 700let od jeho narození.


Nejen, že se v Praze / = v Čechách / narodil, on tady i zemřel. Přestože procestoval a probojoval se celým tehdy širokým evropským světem... 
Odevšad si přivezl vzácné dary, na různých místech, nejen v Praze a Čechách, postavil domy, kostely a katedrály...A o tom, co u nás postavil, založil a vybudoval, snad nemusím ani psát.....
Tak na zdraví, Karle.....

Hezký večer všem.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...

..a dneska už je

 pátý den nového roku 26.... Včerejší západ slunce. Stromeček ještě nechávám, není kam spěchat, je umělý. Uklidím ho se Simonkou, jestli tu ...