její první krok do bytu svého mládí, u mámy a táty...
...a na druhé straně světa, v Connecticutu, nejsou rodiče šťastní....Ten masakr dětí ve škole mě včera pronásledoval na každém kroku. V TV o tom mluvili pořád dokola....ale mě se to dotýkalo hlavně jako mámy, navíc v tomto předvánočním čase....a já sama šťastná z návratu dcery....
Nejsem věřící, ale kdyby byl Bůh, tak ho prosím, aby se už nic takového na zcela nevinných dětech nepáchalo....myslím na tu spoustu nešťastných a bezmoc cítících rodičů....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...