...a jsem zase o rok starší....

Dobrý den,dobrý večer....I přes veliké převeliké mrazy jsem ke svým včerejším narozeninám dostala krásné řezané i hrnkové květiny. Díky, díky, díky... Uplynulo dost času od mého posledního psaní, ale život se mnou trochu tloukl. Projevila se u mě další nemoc, nemoc luk a hájů, borelioza...,jsem v léčbě příznaků, papám antibiotika. A společně s mrazy se to podepsalo na mém elánu. Jakž takž zvládnu pracovní dobu, ale po příchodu domů se mátožně usadím a pomalu klesám, klesám, až padnu a spím...Pryč jsou moje dobrá předsevzetí, CO všechno odpoledne udělám.. Tento víkendu u nás byla dcera se zetěm, bylo vzrušení, smích i chvíle, kdy jsme si spolu zase popovídali z očí do očí.Ne jen mobilem nebo přes skype.Pěkně naživo. Byli jsme na chvíli u mé matky a sestry, Zbyněk byl na procházce, něco málo vyfotil, vrátil se pěkně zmrzlý.Došel až k rybníku Cihlák a prošel se sněhem.

Takže opět využívám jeho fotek,je na nich jasně vidět ta syrovost a mráz.Ale lidí na bruslích a lyžích bylo dost. jen já už těmhle radovánkám neholduju, už...Dcera si prohlížela fotky a našla i mě s tátou na běžkách...Kdeže ty loňské sněhy jsou...V mém případě je to v minulém století. I přes mě stěžování si na mou osobu, co se ručních prací tyče, jsem stejně pracovitá. Dodělala jsem deku a polštářky pro Petru, nastřihla látku, ušila top, složila celé a sešpendlila deku pro Tomáše, ušila k tomu polštářky, ušila několik obalů na knihu, naposledy včera nám na Milenium od Stiega Larssona. Jsou to tři pěkné bichle, dostala jsem je k narozeninám. První je začal číst pan Há, bojí se, že je zamaže... A to je asi tak pro dnešek všechno. Je pro mě významný den, přestože narozeniny jsem měla včera. Dneska je to 30 let, co se nám v ústecké nemocnici narodila jediná dcera Milada....Hodně zdraví, štěstí a pohody, naše milá....