sobota 23. června 2018

... /82/

Zase jednou sobota doma....
Venku to vypadá dost proměnlivě. V šest ráno sluníčko, teď v osm zase mraky. Jen kdyby chtělo pořádně zapršet a zase bylo pěkně....Po včerejším večerním dešti ani památka, jak to zem vcucla a chodníky, rozpálené z minulých veder, odpařily...Posekaná louka před domem připomíná vzhledem i barvou, žlutou, spíš strniště po posekání obilí na poli v srpnu.

Takže kafíčko a jdu na to. Musím si přečíst všechny novinky na oblíbených stránkách, zase přečistit maily a uklidit na ploše....a nové maily odeslat.


Hlavním důvodem naší cesty do města byl můj sraz s děvčaty, ani nechtějte vědět, kolik let od maturity..../45/.....Nesešly jsme se všechny, chyběl dokonce i jediný muž naší třídy, dnes lékař v Krušných horách....nějaké drobné zdravotní potíže.....
Bylo to moc fajn, musím zkonstatovat, že všechny vypadají přesně jako v roce 1973, když jsem se rozešly....Každá za svým osudem.
Na první fotce moje největší kamarádky, skoro celý život, i když se vídáme sporadicky. Ale určitě na sebe často myslíme. Já tedy ano.


Snad se nebudou zlobit, že jsem je sem vystavila.
Sešly jsme se Na Rychtě, ta má příhodnou polohu uprostřed města, blízko nádraží i stanic autobusů na všechny strany města. Kdo nezná, dříve to byla / za minulého režimu / Mikulda, neboli Mikulovská vinárna ??? hospoda ???? Už nevím.
Přišla i paní profesorka Klimešová, byla na začátku studia naše třídní, pak byla na mateřské. Vypadá fantasticky, hladká tvář, spousta energie a stále milý úsměv pro všechny...A taky si nás pamatovala jmény....Uf, po tolika letech a tolika tvářích, které jejím životem prošly. Je na druhé fotografii uprostřed a vypadá spíš jako naše vrstevnice. A přitom už má požehnaných....ne, nenapíšu to. Jen jen o něco mladší, než moje maminka.
Udělala jsem hned na začátku těchto pár, dva páry, hihihi, fotek. Nechtěla jsem být vlezlá.  Budu mít zase co ukazovat mojí mamince, která si přesně vzpomíná na několik mých nejlepších kamarádek v době studia, které byly u nás doma v Tisé, když jsem slavila 17.....Bohužel, byly tu jen dvě, jedna nepřišla, druhá je u moře.
Viděla jsem spoustu vnoučátek, i já se pochlubila našimi.
Bylo to moc fajn. Moc moc moc.
Teď se pokusím rozeslat fotky přes maily....

Jsem plná dojmů, nových informací a vůbec....Musím to v sobě utřídit.

Jdu na to.

Hezký, byť počasím bouřlivý, den všem.
A děkuju věrným i nahodilým návštěvníkům za chvíle, které mým slovům a fotkám věnují...

1 komentář:

  1. Uf, to je nádhera, hneď som si pomyslela na tie moje spolužiačky a 3 spolužiakov, hihihi!
    My budeme mať 45 o rok :-)
    U nás tiež také hnusné mraky :-(

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...