Přiblížená Milešovka bez mraků, Krušné hory se sněhem, trochu máznuto....
Na prvním obrázku smrk, jehož špička je obsypaná šiškami. Každý den na to koukám a holedbám politickým a jiným změnám od roku 1989....To se začala zlepšovat I ta příroda. Jako mladá žena a matka si šišky nepamatuji, když tedy bylo přes stálou hustou mlhu vidět na špičku stromů, fuj. Ještě teď se otřásám při vzpomínce V ČEM JSME ŽILI. Doslova v bahně z povrchových dolů a fabrik.Už kolikrát jsem určitě psala, jak prudce se všechno zhoršilo v sedmdesátých letech oproti době mého dětství v letech letu Gagarina, kdy jsem byla v první třídě / a zrovna nemocná v posteli.../, to si pamatuji přesně, hihihi.
Divokých prasat je tady ve městě až moc, je to vidět na okrajích sídliště, všude obryto. Srn je v Tisé taky dost, i uprostřed vsi. Jen zajíc žádný, minule jsme to probíraly s maminkou, nemoci???? zajíců či co.
Včera večer jsem doháčkovala prostírku na stolek, jednoduchá a mému srdci blízká. Ještě mám klubka, tak uvidím...Ale teď zase ráda něco jiného. Je pravda, že mě pořád sužuje ten kašel a ráda se večer zabalím do deky a jen tak sedím. A ruce potřebují zabavit, když už hlava ne...
A jeden z vánočních kaktusů s poupátky, druhý je v ložnici.
A zatím co já se ustavičně jen léčím a léčím, v Olomouci moji/naši/ milí byli ve městě zvonit, jako každý rok.
A mládež má na hlavě "vánoční" čapky ode mne...
Zatím co píšu, uvařil mi pan Há čaj na imunitu, v kuchyni se začal vařit papiňák s masem na polévku a venku začaly po obloze plout mraky, co tam ráno ještě nebyly...Ale protože je poprašek, byla ta chvíle se sluníčkem a čistou oblohou jen jakousi "dírou" v pásu oblačností.
Jdu si přečíst blogy, mnou oblíbené, zkontrolovat poštu a pak vařit.
Hezký den i celý druhý adventní víkend...VŠEM.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...