Ona pamatuje hlavně celodenní cestování osobákem...Z vesnice Tisá do Ústí v půl páté ráno, pak vlakem do Lysé nad Labem, odtud do Kolína, tam se dlouho čekalo ve vlaku s dřevěnými sedadly, potom se jelo do Havlíčkova Brodu, odtud "humpolačkou" do Humpolce a pěšky do kopce do Hněvkovic, cca 3 km. Štrapác na celý den, se třemi dětmi....
Proto jí to připadá jako zázrak. Později už jezdili s tatínkem rychlíkem přes Prahu, ale, jednak to už nebylo tak často, a víc a častěji pak cestovali autobusem. Ale tohle jsou její vzpomínky...na mládí, své rodiče, cestování, nás jako malé....
Doma pan Há v pořádku, vše v pořádku...., jedna kytka "ulitá", jedna začala kvést.
Eschynantus, česky rděnka, od kolegyně Uršuly, krásné květy i poupata. Zatím je malá, ale snad se rozroste, abych mohla řízkovat pro maminku a dceru....
......bazalka by chtěla ven, ale nejde to, déšť by jí umlátil....a možná by i zmrzla.....
Dneska je dost dusno, to bývá jediná překážka při cestování....Moje nervy, když jsem sama na cestách...
Od severovýchodu se sem zase něco blíží. Večer bude horká vana, pletení, čtení a návrat k obyčejnu.
Prohlédnout a přečíst spřátelené i neznámé blogy, na to budu mít času dost, TAM byly hlavně všechny ty naše "děti", malé i velké.
V sobotu za maminkou a pokontrolovat domek. Kytky na hřbitov, a vůbec....
Tak zase brzy.....
Hezký večer všem.
Všade dobre, doma najlepšie :-)
OdpovědětVymazatTo s tým cestovaním kedysi a dnes je fakt zázrak. Ja ako dieťa som považovala cestu do Bratislavy do pionierskeho tábora ako na druhý koniec sveta a moje deti teraz lietajú po celom svete krížom krážom a ja len po mape čumím :-)
Kvietok máš krásny, taký ani nepoznám. Oddýchni si a snáď sa počasie umúdri a začneme si užívať teplý vzduch a zeleň prírody!
Pá