Sobota ve znamení opět nabyté chuti po cestě okolo světa. Byť jen přes monitor pc.
Každou sobotu v poledne sleduji manželskou dvojici s malou dcerkou, jejich výlety karavanem po Japonsku.
Toto video je speciální. Příprava na katastrofu.....Oni žijí v zemi, kde zemětřesení, tsunami aj. katastrofy nejsou neobvyklé. Takže jsou vychováváni k ostražitosti a s návody, co by měl obsahovat evakuační balíček apod. 3/4 tohoto videa jsou o tomto tématu. Zajímavé.
I u nás se tím leckdo zabývá. Nedávno jsem četla o knihách s tímto tématem od Václava Cílka. Zbyněk mi přivezl něco na nahlédnutí, ale nebyl ten "nerv" to číst. Tak to čeká na lepší konstalaci mé mysli a zdraví všeobecně, že.
Tak to by bylo u nás....Lidi se bojí budoucnosti, ale o všem se hromadně mlčí a hlava se strká do písku. Možná by to chtělo předmět ve škole.....Prevence, jako bylo CO.
A tak zpátky k japonskému videu. Ale. Opět malá odbočka.... Zemětřesení není daleko od nás, dneska psal na Instagramu the_fotr, jsou karavanem s dětmi v Řecku a včera zažili zemětřesení o síle 4,9 stupnice.....
Zase jsem odbočila. Je vidět, že je mi líp, i líp mi to myslí, hihihi. Až moc.
💙💜
A honem na druhý konec světa.
Nově objevená videa.
Nákup domu na Aljašce. Blíž k rodičům, touha po změně. Žili v Seattlu, přestěhovali se, on zpět a ona tam léta taky jezdila. Jestli jsem to pochopila dobře, mají dospělého syna, možná i dceru ??? A zase jiné přístupy k životu. Asi za výhodný peníz koupili tento dům s malým pozemkem. Leč ten pozemek i les okolo byl zaplněný vraky po bývalém majiteli. Ten se po 35ti letech života na Aljašce sebral, všechno v domě nechal a vrátil se do jiného státu USA. Takže si mákli....No a těch 17 vraků nakonec s pomocí dědečka odvozili 45 km daleko, po jednom, na sešrotování... Těžko hledali firmu, dali vše zadarmo na šrot a něco i na náhradní díly. A prázdná plocha je těší. Uklízejí dál, zbořili třeba kadibudku, pozorují losy, jak u nich oštipují trávu, navštívili i chatu, kde manžel žil jako kluk.....
💚💛
A ještě jednou Aljaška. V tomto videu jsem zjistila, že slepice i kohout mají stejné "hlasy" jako u nás, hihihi. Taky jsem se inspirovala s přesazováním kytek. Poprosila jsem Zbyňka, aby mi z Hornbachu přivezl hlínu. Vezl Ondru na fotbalový zápas a chtěl se tam pro něco zastavit....No a jiné a jiné věci, tak jak se život na Aljašce liší třeba od toho mého/našeho. Taky recept na banánový chlebíček a spoustu her s kočkami. V jednom předchozím dílu stěhovali trezor a manžel ho zaplnil zbraněmi...prostě, jiný kraj, jiný mrav. Tam se dá lovit, chytat ryby a užívat tento "sport" i předmět obživy.... Asi určitě registrovaně, jistě ne "nadivoko". Není to jejich první dům na Aljašce, ale milují to tam. Jednak tvrdé zimy, ale určitě i příjemná jara až podzim. Uvidím , jak půjde čas....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...