Bylo škaredo, tak jsme jely, ženy a dítě, do města, byly jsme v obchůdku Ostrov dobré nálady, kde babička koupila něco hraček a dřevěných blbůstek /něco dcera uložila až na narozeniny/. Potom nákup pečiva a zeleniny, do bytu zalít kytky, oběd v hospůdce naproti, pak spánek dítěte a honem zase na vesnici... Neřekly by jste, jak je ve městě hlučno.....
Odpoledne na skok k prababičce Toničce a před chvílí sprcha a dcera si nahoře v pokoji čte a povídá... se supermrzutým mužíčkem.....
Já cestou od mojí mamky utrhla jednu rostlinu, o které jsem četla v červencovém Krásném Venkovu... Roste v mokřině u potoka v minikaňonu, co láme Tisou na dvě horstva...vpravo, tam, co bydlí mamka, prý Krušné hory, vlevo Českosaské Švýcarsko. Tam bydlíme my.
Při pečlivém čtení článku jsem ale zjistila, že ani já, dcera a pan Há chlapici nemůžeme, protože obsahuje jako léčivé složky deriváty kyseliny salicylové ...součást např. Acylpyrinu...a ten my nesmíme... Ale třeba vy můžete a chlapice - tužebník jilmový - roste všude...
Hezký večer všem.
.jpeg)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...