Jsem dneska sama doma, pan Há jel na domek. A nejsem ráda, protože jsem na něj moc zvyklá a prázdný byt mě trochu děsí. Sice jsem odpoledne trochu pracovala, vymýšlela "růžový" hit do šicího klubu, ale stejně. Mám v ložnici dokořán otevřené okno, naproti našemu domu jsou dvě hospody, tam to žije...
Zase se trochu zatahuje, prý má bouřit. To taky nejsem ráda,že tu jsem sama, nemám bouřku ráda. Bože, to dneska fňukám...kam se poděl můj optimizmus ??? Nevím. To dělá asi to počasí.
Vypnu pc, půjdu si něco málo přečíst. Pořád mám pohotovost, ještě dva dny, celkem 9 v jednom kuse. Proto se mi asi taky stýská po panu Há. Kdybych měla odpoledne volno, jezdila bych na domek přes noc za ním. Ráno to mám autobusem 14 km a vystupuju kousek od nemocnice, jen ten kopec....
Jdu spát, dobrou noc.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...