úterý 11. září 2012

202/365

Za pondělí.
Úvaha.
Máme se špatně.....
Polovina národa bere almužnu, tj. méně než 10 000 Kč......
A bude ještě hůř....
Potraviny jsou nekvalitní.....
Pivo se pomalu nedá pít.....

Hesla, hesla, hesla, něco slyším v práci...tj. většinu toho, něco probíráme doma a se známými. Ale když tak sedím v ložnici u pc nebo dělám nějaké ruční práce, slyším hluk...
Hluk dvou hospod, které máme přímo naproti domu.
Pamatuju se jako dneska, jak nás budoucí majitelé ? pronajímatelé ? obcházeli s archy papírů a PROSILI o podpisy, že nám jejich provozovna nebude vadit....Že přežijeme i OBČASNOU svatbu, tj. veselí do pozdních nočních hodin...Ano, i já se ráda pobavím a jsem vstřícná. Podepsali jsme asi všichni....
Ale to jsme netušili, jak to bude vypadat. Naše do té doby poklidné bydlení se proměnilo v hlučnou ulici, křik a jekot odložených dětí v dětském koutku, kterých si rodiče do pozdních hodin večerních nevšimnou, většinou i ve všední den.
Túrování motorek, protože naše hospůdky si oblíbili i motorkáři a navzájem si ukazují, co mají nového na svých silných strojích. A pak po zavírací době...22,00 ??? 23,00 ??? 24,00 hod ???? odjíždějí na plné otáčky domů.
A veselé ženy se zvonivými hlasy, smějících se každému vtipu a po několika alkoholech...i ne jen vtipu....

Ne, nejsem škarohlíd, přežívám to v klidu a je to i jediný okamžik v manželském životě, kdy jsem ráda, že pan Há už špatně slyší...On je totiž z nás dvou ten méně tolerantní.
                                                                         
Myslím jen na ty, co ráno vstávají do práce, na směnu v nemocnici, do obchodů....Nebo na ty, co si po proběhané směně okolo nejen nemocných, ale i padlých motorkářů, automobilistů a jiných...např.i opilců na ARU....jdou lehnout, aby druhý den pokračovali ve své práci.......nebo malých dětí, kojících matek, nemocných a bolavých lidí.....
A když toto píšu, nějaké dvě holčičky vřískají vysokými hlásky, která víc nebo co je to za hru....Ten dětský koutek je pod stromy vlevo, pěkně se to rozléhá.



Bylo by zajímavé vidět tváře návštěvníků hospůdek v jejich bydlišti, kdyby si někdo dovolil tam křičet, výskat atd. v noci.....každoý večer, každou noc....Mám zavřené okno a stejně slyším ryčný řev nějakého posilněného muže, v tomto okamžiku.
A  druhá věc, prý lidi nemají peníze.....

2 komentáře:

  1. Odpovědi
    1. No, ono se ochladí a hosti půjdou dovnitř, pak ani já nebudu mít okno otevřené dokořán...ono se to nějak srovná i ve mně, když se práce nedaří....hledají se výmluvy i jinde, že....hhihihi...hezký večer...

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...