Je středa, venku bez sněhu, celou noc pršelo a já během dne zaznamenala přesně 5 minut, kdy nádherně svítilo sluníčko. Od toho okamžiku zase temné mraky, ty tam, koneckonců, taky jsou....
Zítra jdu na kontrolu k závodnímu lékaři, napíše mi jen kontrolu na plicní, a pravděpodobně už půjdu do práce. Zítra tedy ještě ne, na to se necítím.
Tuhle jsem to počítala, že už budu posledního července 2013 pracovat 40 let, s jednou dvouletou přestavkou, mateřskou. A je i zvláštní to, že to byly dva nejkrásnější roky mého, našeho, života. Měla jsem sice dítě v době, kdy placená mateřská u jednoho dítěte byla 6 měsíců a pak už nic, což byl můj případ. Ale já jsem byla vždycky šetrná, tak jsem půl roku mateřskou schovávala...bylo to 1100,0 Kč měsíčně... a těmi jsem pak přilepšovala ten rok a půl. Prostě jiná doba, jiný mrav.
A ten zbytek ze 40 let jsem jen tu a tam marodila, spíš míň než víc....sloužila jsem mimo svou práci i v jiné laboratoři služby, takže jsem měla ke svým cca 170,0 hodinám pracovní doby měsíčně ještě okolo 100,0 hodin přesčasů. Ale pak změnily tuhle dřinu na směny a to už ke své původní profesi nezvládám časově a myslím si i tělesně.
Tak mám jen pohotovosti po pracovvní době ve svém oboru, toxikologii, tj. čekání doma na případnou neodkladnou identifikaci škodliviny u pacienta a pod. A po dobu této mé chřipky to táhnou jen dvě kolegyně....
Tak si myslím,bohužel pro mě, že jsem odpracovala dost a tělo si to asi myslí taky a že musím víc odpočívat.....hihihi....
Zítra snad budu optimističtější.........
