Včera jsem psala, že určitě někde blízko sněží a taky JO... Ale né u nás. Chodím=snažím se chodit= skoro každý den na malou procházku. Vždy mám v kapse mobil, ale jen málokdy se mi chce fotit. To už musí být...No, chodím pořád dokola, hihihi.
Holé větve, temné mraky, borovice.
U nás na severu v posledních desetiletích borovice vymřeli-exhalace... Ještě jako dítě si pamatuju i na vrcholku skal, vedle cestiček, byly borovice. Pak dlouho holo... a teď bych řekla, že převažují břízy, olše, habry apod.. Ty jsou asi odolnější. Duby, buky, takové listnáče jsou po kopcích okolo Tisé. Nádherné vysoké stromy. Ty vydržely. Komunistické smrady. My lidi jsme na tom hůř....
Sice vysadili po revoluci i smrčiny, ale jednak museli nějaké odolnější odrůdy a...A za druhé jsme vlastně krajina, kde bývaly především listnáče. Praotec Čech by to určitě potvrdil. Nekecám, někde jsem to četla. Smrky jsou vlastně k nám zavlečené jehličnany.
Dneska budu až do večera doma a plést a podobné drobnosti.
Včera byl den balíčků. Jeden mi přivezla Zásilkovna domů, protože prodejce měl jen platbu dobírkou...A pro další dva jsem si zašla do Z boxu kousek od nás. Mimochodem, byl ostrý studený vítr a teplota přes den se pohybovala jen okolo nuly.
První balíček v boxu byl od https://www.vlnenesestry.cz. U nich jsem totiž našla tu přízi, ze které jsem pletla ponožky Uršule a jí se tak líbily, že je chce pro vnuččina muže k vánocům. Takže až dodělám rozdělané, pustím se do toho. A k tomu jsem si objednala několik mini přaden...Miluju Obrázky od VS s povzbuzujícími citáty...
Druhý balíček v boxu byl od https://www.alliobchod.cz. Fotka je sice máznutá, ale lepší je se podívat na titulku eshopu a srdce zaplesá....
Mnou rozděláno, začátek dlouhých ponožek pro Simonku. Už pro ní mám i šálku Sophii.
Dneska ráno nahozeno od alliobchod, vánoční příze ze včera....
Nahozeno včera ráno, taky alliobchod, ale už z minula....
Tady v popředí začnu špičku z dalších vánočních ponožek, včera večer už se mi nechtělo počítat ujímání...
A tady všechno pohromadě.
Fotím si to průběžně, protože někdy zapomenu fotit hotové a pak mě to mrzí...Nebo pletu někomu stejné ponožky, jako se mi povedlo minule.
K tomu všemu jen jedno výmluvné video od Bláznivé ponožkové dámy....
Asi jsem se inspirovala v počtu rozdělanosti.
💜💛
Na rozdíl od ní jsem pletení deky ze zbytků odložila. Memory deku.
Včera jsem se taky maličko vrhla na úklid. Tedy kousek po kousku.
Uklidila a přerovnala jsem velký šuplík s přízemi. Něco jsem dala do krabice=syslírny. A vypárala jsem svetr, ze 2/3 upletený, už dva roky čekal na rozhodnutí...Jestli doplést nebo ne. Takže tak. Smotáno a už mám plán, co z příze udělám.
Docela se mi líbí střih od Ankestrick , byl to KAL u Vlněnek, ale nějak mě to minulo. Nevadí, střih jsem si už koupila, je na Ravelry i v českém překladu.
Svetr Lena.
Těším se na jiný způsob pletení shora...Snad to zvládnu.
Dneska jsem zase vstala "do práce". Takže už mám uklizenou skříň s krabičkami a kuchyňskými potřebami, peru jednu pračku, začala jsem tu novou ponožku...Vypila jedno velké kafe, dopoledne půjdu ještě do knihovny. Pak dojím "zbytky" z lednice. Hihihi. Jako k obědu. Nějakou zeleninu s rybím koláčem a posledními rýžovými koláčky....
Je zase pod mrakem, ale občas vykoukne slunce. Jak jsme včera povídaly s dcerou ??? Uršulou ???
mrazy. Tedy holomrazy tady u nás na Hané. V kopcích je to určitě jiné, ale zatím tu viditelně nikde nesněžilo. Dneska ráno bylo -5 a po delší době jsem si všimla, že východ slunce se posunul, myslím polohově. Takže nastává období, kdy z balkonu vidím jak východ, tak i západ slunce. A cesta slunce po nebi je najednou pěkně krátká. A bude hůř....
Nechce se mi jít na balkon fotit skoro stejné fotky jako před pár dny...Jedinou změnou je vzduch, který je velmi chladný a čiší vůní "zimy".
Víkend byl hektický. Kus jsem tu měla jen děti, pak i mladé. Zbyňkovi skončila nemocenská, tak se vše vrací do původních kolejí. Jako, kdo, kdy, kam....
Ještě fotky z jedné jejich "vycházkové" procházky a setkání s přáteli. Ondrášek byl na fotbale. Nazvala bych to Morava a Hradisko...
Naposledy vloni byla voda z Moravy skoro až k valu, na kterém stojí, teď je ve svém obvyklém korytě uprostřed fotky, hihihi. Chválabohu za to, že tam nepřetekla.
Holky na stromě....
Tento týden je kratší, myslím pracovní a školní. Svátek 17. listopadu byl pro mne zklamáním. Napadání, slovně, z jedné i druhé strany politického spektra mě zaskočilo. A s tím i česká televize. Mám pocit, že Praha se stala nejen centrem našeho státu, ale takovým státem sama pro sebe. A výsledek voleb v Praze "neberou" a patřičně to dávají znát všem těm blbým z venkova, kteří volili jinak než ve zlaté matičce. Ano, jsou rozdíly, uznávám. Ale v Praze se žije jinak, počínaje platy a konče mladými, kteří se tam na studium sjíždějí z celé země...A pak se snaží, ti studenti, zuby nehty, zůstat v centru i po studijích. A "venkov" zase přichází o omladinu a změnu k "lepšímu" po jejich....
No nic, nejsem volička ANO, ale jsem jednáním některých politiků zklamaná. Myslí tím poraženou pravici ???
Přiznám se, volila jsem Piráty... A o to víc mi vadí drsná slova a vyjádření jejich odporu k vítězům voleb. A snahou poštvat proti nim kdekoho...sorry Piráti, trochu jste mě zklamali. I přes vaše volební sliby...
Asi je to tím, že jsem se ve svém životě naučila i zdrženlivosti a slušnosti.
Jak jsem tu mnohokrát psala, i já byla mnohdy zklamaná výsledky voleb, během posledních desetiletí. Ale o tom je život.
Každý máme své názory a rozhodnutí. A je-li více lidí přesvědčeno o změně, tak ano, ať to zkusí....Uvidíme.
Ale tohle, tu toleranci ???, si sebou nese asi stáří. Mladým to vadí. Viz odkaz na jeden článek před časem. Ano,, ale na jakém a čím základě se SEM mladí dostali ?? Na chybách, omylech, ale i vítězstvích předchozích generací...
💏😍
Ale tohle není politický blog, tak o tom končím. Jen mě štve popichování české TV, vyvolávání pochybností ze strany moderátorů a většiny "zvaných" diskutujících". A ukazováním nám venkovanům, jak hluboko jsme klesli. A to zcela nepokrytě. Bohužel.
Pak věřte nestrannosti novinářů.
A to zrovna tito lidé žijí z našich koncesionářských poplatků. Nás všech.
Proto nepouštím TV a koukám radši, co se děje, třeba na Aljašce...
Těžký život je i na Aljašce...Ale v jiném smyslu slova. Těžké klima pro přežití a stejně tam lidi žijí plnohodnotný život. Objevila jsem dvojici, možná moji vrstevníci nebo mladší??? Jak se musejí postarat o nákupy před zimou, na mnoho měsíců. Navíc jsou opravdu v divočině...jedou malým traktůrkem s vozíkem cca 15 mil lesní cestou dolů k trati. Tam musí zamávat na vlak, naložit do něj svoje bedny a krabice. Batohy a tašky. Ty vyloží ve městě, oni v Anchorage.....Tam si pronajmou auto, jedou udělat velký nákup, vše nabalí do beden, odvezou to na nádraží. Sami nebo pomocí zdvihadla drážního traktůrku naloží své bedny do vagonu. Není to tam jediná dvojice, která to takto dělá. Vozí si tak i stavební materiál atd. Vlak jim zase zastaví uprostřed lesů a divočiny...S pomocí personálu vlaku bedny vyloží. Vlak odjede...Oni to naloží na svůj obojživelný traktůrek a přívěs a lesní cestou jedou posledních 15 mil do kopce, v tuto předzimní dobu i pěkným bahnem.
A zaskočilo mne, že i tyhle vlaky nejezdí pořád, před velkou zimou přestanou a začnou zase na jaře. Takže jsou tam opravdu odříznutí...
Na jednom videu je vidět medvěd, jdoucí po kolejích...
Jedno video je letošní, tam je pán sám. To loňské zase ukazuje jak nakládají a vykládají z vlaku v pustině. Pro ně tedy ne pustině. Na obou lidech je vidět, že jsou TAM šťastní a berou život tak, jak přichází....
podzim 2024
podzim 2025
Zatím jsem sledovala jen jiné, mladší páry a rodinky, kteří žijí v dosahu silnic, mají auta atd. Jeden mladý pár bydlí podobně jako oni, u domu má traktůrek a sněžný skůtr. Odtud jedou dolů do civilizace, tam mají zaparkovaný náklaďáček ?? Znáte ty velký americký auta, co mají vzadu korbu jako náklaďák a vpředu se vejde pohodlně celá rodina i se sedačkami pro děti...
Tak asi něco takového....
Mladá bude v únoru rodit jejich druhé dítě, tak už mají plán, jak, co, čím, pomalu mají i naplánovaný hotel pro muže a první dítě...Hihihi.
To jsou zcela jiné životy. Tam musí počítat se vším dopředu.
Tohle je první video, kde jsem si uvědomila, že i tam stárnou lidi, že i tam je život jako chleba o dvou kůrkách....Že i tam nejsou JEN mladí.
byla mlha, ale dnešní dopoledne je jen zataženo a tma. A zima a hnus.
V bytě mi připadá taky zima, jsem navlečená do ponožek a asi půjdu vypnout odtah nad sporákem. Vždycky, když vařím maso v papiňáku, tak ho zapínám, aby vlhkost a vůně nezamořila celý byt. No a dneska sem asi i vháním studený vzduch ze všech škvír a netěsností v bytě....
Bude masitá polévka a peču i chleba, koukala jsem po zásobách a špaldovou mouku musím zpracovat.
Byla jsem dneska mezi prací na YT u Nemravky a jejích barvených přízí, moc pěkné.
💜
Já vím, v současnosti je spousta eshopů s přízemi, i s jejich barvení, ale ještě sem přidám jednu raritu. Barvícího muže i s eshopem....Na tomto jeho posledním videu jel s partou pletařek na společné pletení do Plzně. S alliobchod.cz, mým oblíbeným....Trochu jiný pohled na ženskou zálibu.
A na konci doufá, že příště bude mužů víc.
Atelier Kompot.
💛
Dneska už mě nic nenapadá.
Aby byla zase nějaká změna.... Narazila jsem na mladý pár /usa/, stavící si dům na zaklad dvou kontejnerů. Doba do zcela hotového, dvě děti cca 4-5 let sakumprásk.
A takhle to dopadlo.
💚
V současnosti si z jednoho kontejneru staví v lesích "srub", ale v noci měli návštěvu, medvěda. Nic se nestalo, ale jak tam budou vegetovat se dvěma malými dětmi ???
Možná to vysoko oplotí...
Tak.
Jo a ještě něco pro dceru, korejské vaření. Dneska dost reklama na servírovací nádobí. Ale zaujala mě minuta 18,00...., dělá tam bibimbap .
Tolik příprav a pak to v misce stejně všechno smíchá na takové "rizoto". Jen oproti klasice =volské oko do středu=dává další kouli, tentokrát z jiker.
Já ho mám nejvíc spojený s prvním sněhem nové zimy. Potom až se svatomartinskou husou, pečenými rohlíčky a mladým vínem. Na netu jsem narazila na kvíz o tomto člověku Martinovi, ale moc jsem neuspěla. Na ten kvíz je odkaz pod článkem.
U nás je bílo spíš od husté mlhy.
Ale, koneckonců, je to romantický pohled z balkonu na stromy, tyčící se do mlhy. Jen rámus od ulice je takový anonymní. Navíc před chvílí houkala sanita, tak jsem přemýšlela na její "přednost" v takové mlze...
Než jsem začala toto psát, byla jsem na zprávách, novinkách a různých názorech...A zaujal mne jeden článek Vnuk u večeře řekl.... a sevřelo se mi srdce. Podobnými myšlenkami se zabývám i já. Ne, že by se mi to stalo. Tedy zatím ne, vnuk je školák. A případné slovní potyčky připisuji blížící se pubertě.....A ne, že nejsou, myslím slovní potyčky. V současnosti nejvíc o přístupu a délce času na sociálních sítích. O tom je život. Život v rodině, kde jsme každý individualita....myslím tím samostatná osobnost, hihihi.
Tak a vracím se k tomu, co dělá "řádná" babička. A neškodí....
Pletení.
Další ponožky.
A šálky...
Sofia. Kroasán, hihihi. Pleteny dvě nitky.
Mdays podle Moran. Už jen 2 řady... ale těch 800 oček je někdy nekonečných.
Střídám vánoční s nevánočními. Ty růžové budou Simonce k Sofii. Vysoké, aby je mohla shrnovat k legínám.
Jinak ta růžová ponožkovka je s kašmírem a je od Alliobchod.
Ve středu jsem vedla Simi do hudebky a na flétnu. Potom jsem se vrátila k mladým a byla u nich přes noc. Když ve čtvrtek odešly děti do školy, šla jsem do města a domů.
Před domem byl slabý mrazík na trávě...lehounce namrzlo.
A dost chladno bylo v okolí Mlýnského potoka, prostě listopad.
My se vždycky se Simi zastavíme na mostku a koukáme po rybách.
Doma jsem nic moc nedělala, pletla a chvíli si i četla.
Dneska ráno jsem se nepovalovala v posteli, přišel mi brzo objednaný Rohlik.cz, tak jsem vyfotila mrazivou mlhu nad políčky a loukami...
Moje snídaně....
Jsem zvědavá, jestli mi dnes dojde balíček přes Zásilkovnu...A odpoledne přijedou děti na přespávačku. Do zítra. To si pro ně po obědě=odpoledne, rodiče zase přijedou.
Už dlouho jsem sem nedala žádné korejské vaření a servírování, tak jedno ze včerejška. Zaujal mě salát z malých rajčátek se zálivkou s yuzu, potom světlé kimči... A jako vždycky servírování....
cestování prstem po mapě. JO, to bylo v minulosti. V současnosti spíš kurzorem po ploše obrazovky monitoru, tabletu, mobilu atd....
Než dneska vypnu počítač před odchodem z domova, četla jsem si maily, zprávy tu a tam, oblíbená videa. A YT mi zase nabídlo nějaké nové z Japonska. Mladý pár, nesledovala jsem je do minulosti, se přestěhoval z Tokya kamsi více na venkov??? A v tomto nejnovějším videu se vydali na výlet do Nagana a města Kanazawa a tam mne zaujalo cosi milého.
Navštívili, kromě jiného, i Muzeum současného umění 21.století. A to výstavu Vrstvený čas: Zobrazování tohoto světa....
Na kopuli jedné z budov je socha od významného umělce Jan Fabre.
Muž, který měří mraky.
💙💜
A potom zašli do čtvrti Korinbo....
Rušná nákupní čtvrť Korinbo je plná moderních obchodních domů prodávajících mainstreamové oblečení a kosmetiku a také menších módních butiků. Mezi možnosti stravování patří sushi bary i luxusní francouzská bistra a italské restaurace, zatímco podél řeky Sai najdete mnoho kaváren a obchodů s čokoládou. V sále Hokkoku Shimbun Akabane Hall vystupují japonští klasičtí, popoví a folkoví hudebníci.
Koho video celé nezajímá, začátek "o nás" je přibližně 35,0 minuta a dále...jen několik minut....
Tam totiž, v Korinbo, navštívili obchod=starožitnictví se starými předměty z Čech a střední Evropy.
A to je to, co mne zahřálo v srdci...
💜💛
Někdo může cestovat po světě živě, já už na to nemám věk, zdraví, ale hlavně peníze, hihihi. Stejně je to pro mne hezké i tím "prstem po mapě".
Hlavně, když narazím na něco o nás, České republice, jsem hrdá vlastenka.
💚💙
Dneska už nic moc nedělám, odpoledne odvedu Simi na hudební nauku a po ní flétnu. Vrátím se k mladým, přijde Klárka na naše vlasy....Simi pak vyzvedne její táta. A já u nich zůstanu přes noc. Zítra dopoledne si dojdu do města a pak domů na oběd.
se hlásí. Dneska dokonce od noci prší. A je slyšet i větší silniční ruch, když otevřu dveře na balkon, protože ho listí tolik netlumí a ani nezakrývá pohled na ulice.
V pátek jsem byla odpoledne na "slezině toxiholek" v Olomouci. Bylo to moc fajn. Koneckonců jako vždycky. Vzpomínky, co se dělo, co se děje, co bude....
V sobotu přijeli mladí s dětmi. Slavili jsme 12.narozeniny Ondráška.
Zbyněk měl vycházky do 18 hod., tak jel domů a nechal mi tu ten zbytek své rodinky. A to taky bylo moc fajn...
V neděli po obědě jeli na Flora výstaviště, bylo tam tentokrát LEGO. Já ne, nechtělo se mi do davů.
Já si odpoledne početla oblíbené blogy, oblíbená videa a dám sem zase jedno... Dva muži a pes ve Skotsku. Příprava na koledníky na Halloween ... výběr dlaždic na verandu...návštěva zbytků krásného opatství...
Oba jsou Angličani, jeden z nich už nějaký rok ve Skotsku žije. Koupili si spolu na vesnici starý dům a rekonstruovali ho. Koneckonců, pořád ty drobné opravy pokračují. Mají i krásnou malou zahradu.
💜💛
Já dneska uklidila byt, dojídám "zbytky" z víkendu. No, zbytky, losos, brambory, salát a tak podobně. Odepisovala jsem své spolužačce na WA, psala mi v sobotu. Ale to nebyl čas.
Trochu pletu, začala jsem vánoční ponožky č.1.
Zase trochu jiné, dvojitý horní lem, spíš kvůli zpevnění u kotníku.
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
