Dva dny jsem byla u mladých. Jednak jsem vedla Simi na nauku a flétnu, Za druhé přišla moje osobní kaderníčka a za třetí jsme s dcerou chtěly být spolu.... Tedy celá rodina, samozřejmě. Hihihi.
Navíc byly ty dva dny tropické, doslova, dcera nechtěla, abych jezdila sem tam jen abych se vyspala ve své posteli. Příští týden si to zopakujeme, protože v pátek je vysvědčení a děti budou brzo doma...Oni by to zvládli i beze mne, ale, já moc ráda budu s nimi. A začnou pečlivě naplánované prázdniny.
Dneska bylo docela "chladné" ráno, nechala jsem otevřené dveře na balkon a bylo to znát. Ale je kousek po deváté hodině a venku je 20...
První fotka je pohled na jasan, který přišel, konečně, o suché větve. Pořád si na to nemůžu zvyknout, že netrčí k nebi a nesedají tam hejna ptáků. A nekrákorají jako o život. Zatím. Taky si zvyknou.
Oblíbený pohled na střechu vily paní Lipčíkové....
Mezi těmi stromy je lavička, kde obvykle posezením končím malou procházku.
💜
Prohrábla jsem svoje rozdělané práce, trochu jsem ve všem postoupila. Najela jsem na radu jedné pletařky a návrhářky z Nizozemí, Sarah. Na jednom svém videu ukazovala všechny své rozdělané projekty a že někdy trochu zmatkuje... A že jich teda má, těch rozdělaných. A tak to vyřešila šalamounsky. Každému projektu věnuje postupně 15 minut. A má pocit, že nic není opomíjeno. Do toho započítává i práce v domácnosti. Do těch 15ti minut.
Medvěd pokročil k podpaží, v další řadě budu dělat otvory pro ruce=horní packy. Ve stahovacím pytlíku jsou začaté ponožky. Dcera chce nízké, tak musím vyhledat nějaký návod.
Mám pocit, že už jsem jeden vyndala z desek ....
Udělala jsem si ze dvou menších papírových tašek "košíčky" na projekty. Hlavně, když jdu plést na balkon, nevypadnou mi z nich klubka a nespadnou 7 pater dolů.... Jako můžou padat z něčeho nižšího, co mám. A můžu je recyklovat za nové, když mi budou připadat moc pomačkané.
A tady je Sarah.
Ona má spoustu videjek, ale některé spadají do placené části, tu si nechám ujít. Protože sleduju víc pletařek, stačí mi jen k ní občas nakouknout na ty neplacené.
I tam se objevuje nějaký fígl nebo maličkost, kterou neznám.
A zaujme mě.
💙💚
A když už jsem u těch videjek, Kutovakika má po delší době nové. Pletla sukni a k tomu teď svetr=spíše nazvat ho halenkou s dlouhým rukávem. Na videu je vidět dlouhá cesta k dokonalému výrobku, pletení, párání a rozmýšlení.....
Až dodělám všechny ty moje rozdělané věci, mohla bych zkusit zase jednou něco vzorovaného, krajkového...
💜💛
Dneska si vařím oběd, burgr se salátem. A po obědě jedu k Uršule na sraz toxiholek v Olomouci. Toxiholky v Ústí měly sraz ve středu....
*necenzurováno, nevypípnuto, sorry....takové jsme my.....
Sešlo se tvrdé jádro, chyběly jsme my dvě.....A Eva Kv. naše vrchní laborantka dlouhá léta. Chodí jen občas.
na kontrole u lékařky, vše je tak jak jsem předpokládala....OK.
Zastavila jsem se v jednom miniobchůdku s korejskými potravinami. Když už jsem byla tím směrem. Pro hotové kimči, originál od místní paní Korejky....Ani mně ani dceři se teď nechce dělat...Cestou jsem nafotila, proti Albertu u nádraží, nějaké levandule a smil....
nadšení, až to zjistí....Dneska celé dopoledne věnují dva mladí....muži práci na stromě proti našemu balkonu.
Vyřezávají suché větve a zmlazují strom. Pomocí horolezeckých lan, jističů, opasku, na kterém mají zavěšeno všechno....Tyč na přitahování a shazování větví, malou ruční pilku, malou řetězovou pilu a já nevím, co všechno. Chvilku jsem je sledovala při práci.
Zase trocha strachu pryč. Po velkých větrech bylo dole spoustu ulámaných suchých konců větví a já měla strach, že by se ty horní mohly ulomit a vlítnout nám do oken....
Tak tady poslední pohled na suché větve.
Dole si to pěkně olemovali páskou.....
Minulý týden ořezali jeden strom vpravo, větve z něj byly na hromadě a dneska je všechny odvezli.
Tak a ořezáno, alespoň nahoře a cestou dolů probraly i jiné větve a ještě teď slyším pilu...
Tak jsem z toho řezání větví na stromě utahaná.
💚
V sobotu dopoledne jsme s dcerou byly na fotbale . S Ondrou, hráčem č.15, ve Slavoníně/naproti nám přes výpadovku....Simonka byla s tátou na chatě, sekali louku. A pak za nimi jela i dcera s vnukem. V neděli jsem já byla doma, jen chvíli venku, ale bylo dusno, tak jsem radši seděla na balkoně a pletla.
BDW, když byli mladí s dětmi nedávno na D.Moravě, nešli tam, byla hustá mlha a nic by neviděli. Zase byli jinde.
Teď si užili i stezku v oblacích, sjezd dolů na horské dráze.....Fotky sem nedávám, jsou hodně osobní....hihihi.
Tady si fotí nejdelší visutý most na světě ??? Nebo u nás ??? A pak se po něm vypravili.
Pan učitel dělá moc pěkné fotky, posílá je rodičům průběžně, já dala jen ty krajinné a kde je vidět obličej Ondráška. A jednu dvě skupinové....
Počasí první den měli větrné a pohledy do Čech/Moravy jsou pod pásmem mraků dramatické.
Odpoledne na hřišti u penzionu, večer si pekli buřty a zpívali....
💜💛
No a druhý den na Klepý na hoře/kopci Klepáč. Tam došli až na česko - polskou hranici a podali si navzájem symbolicky ruce....
Ještě jedna, dvě, tři na rozloučenou s výletem.
Přijeli včera odpoledne. Určitě se jim to všechno moc líbilo. Mně na fotkách pana učitele moc.
💖💗💕
Dneska je pátek, tak takové ty rutiny. Převlékla jsem postele, vytřela, vyluxovala, budu si vařit a přijde rohlik.cz. Čekám balíček do Z Boxu a jeden asi na cestě...
A nakonec sem dám přípravu na lov medvěda na Aljašce. Samotnou mne to překvapilo, jak normálně to u nich zní...lov na medvěda.
Včera a dneska hlavně pletu a odpočívám, trochu je mi zima a asi je to i tím, že se blíží úplněk/zítra. A taky ustavičnou změnou počasí, nahoru dolu.
Tak něco ze světa.
Mladá žena z Kanady/Japonka původem ?? na krásném videu ukazuje vyšívanou kulatou taštičku. Od výšivky /mozaikové, jak říká ona. Až po ušití samotné taštičky včetně zipu a podšívky. Vyšito především látacím stehem a přízí na pletení...
Moc pěkné, zase pro mne něco nového. No, nejsem vyšívačka, ale líbí se mi to. Moc.
💛💜
Jeden čas jsem vyšívala švédské výšivky, byla jsem do toho blázen. To jsem ještě pracovala a ručními pracemi jsem krotila svou vyčerpanost.... denní zaměstnání a příslužby v něm až 7x v měsíci. A ještě služby 36 a 24 hodin v jiné laborce, tak 3-4x v měsíci. V podstatě jsem pracovala obden ve dne v noci. Včetně víkendů. Ale byla to moje volba. Dcera na vysokých školách, manžel s omezenou možností pracovat a nové auto na lízink... Nikdy jsem to nikomu nevyčítala, nedej bože, moje rodina, moje láska největší. A pan Há mi to vracel péčí o nákupy, úklid bytu a práce na domku...Díky mu za to tisíceré, a za péči o mne.... Jojo, takové to pro mne bylo. Škoda, že tu není....
Ale zpět k vyšívání. Většinu výšivek jsem rozdala. V tomto rozdávání jsem si poprvé uvědomila i to, že se to obdarované osobě nemusí líbit a octne se to v odpadu. A jsou za tím hodiny práce i dost peněz. A od toho uvědomění si toho jsem přestala dávat mnou vyrobené věci. Nejkrásnější darovanou věcí byla utěrka třeba na madlo trouby nebo podobně. Ale radši jsem si to měla nechat. Dostala to jedna spolupracovnice, dost snobská/i její manžel, takže to asi doopravdy skončilo kdesi....
Nechala jsem si jen jednu nedodělanou výšivku včetně několika bavlnek a jehlu. Ostatní bavlnky a i jednu jehlu jsem v krabici dala dceři. No, tam to zatím leží....
Jehla na toto vyšívání je dlouhá s mírně zahnutou špičkou. Prostě látací, protože s ní zvedáš nitky v látce.....
💙💜
Pomalu jdu vařit, dneska nemám nic ze včerejška ani z mrazáku. Ale zítra si něco vyndám. Nač to tam sušit/mrazit.
.jpg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
