u nás utekla jako voda. Den byl studený, ufoukaný a chvílemi pršelo. Ale doma bylo dobře, protože i topení bylo teplé. Ne tolik jako v zimě, ale pro příjemný pocit to stačilo. Někdy jsou některé podzimní i jarní dny studené a panelák se rychle ochladí a je v bytě dost zima. A zase na druhou stranu, tropické teploty panely rozžhaví a i noci jsou dusné...Nevím, jak v nových domcích, ale asi je to podobné. Já mám zkušenosti jen z kamenného domku....
Dneska od rána zatažené nebe a teď i prší. Ale vody je třeba. Pomalé pršení je dobré, vsákne se zvolna do ztvrdlé země pod trávou a voda se dostane tam, kam má. Ne jako prudký déšť, který jen steče po povrchu a hrne se do potoků a řek a pak ty následky=přívalové deště a povodně. A podzemní vody skučí nedostatkem.
Dneska jsem uklízela, luxovala a vytírala podlahy, odpoledne mě čeká jen dodělat pokojíček a "odkamenovat" skla na sprchovém koutě. Ta voda tady v Olomouci je hrozná, co se týče "kamene", ale chuťově špatná není.
Takže doteď jsem koukala na druhé video Dvou tátů na YT. Skoro se mi líbilo víc, než první, jsou v něm nádherné záběry na portugalské pobřeží a oceán. Reportér se v Davidovi prostě nezapře. Vypíchnout to nejhezčí a vtipně komentovat.
Moc pěkné.
Koukněte....
💖💗❤💙💚💛💜
A koho to nezajímá, možná ho zaujme čínské vaření...Tentokrát "jedlé" listí a rosol z něho. Co je to za listí jsem se nedozvěděla, ale příprava a snězení rosolu s třemi dětmi je zábavná. Jak říkám s oblibou, oni=číňani snědí všechno okolo sebe.
Včera jsme o tom diskutovaly s dcerou, týkalo se to ale jakýchsi fialových hub, které by u nás nikdo/skoro nikdo nesbíral a hlavně je nejedl. Jsou jedovaté, ale jedlé jen za určitých podmínek, které se musí dodržovat. A tomu je tam u nich naučila bída kdysi, že všichni vědí, co a jak jíst. U nás teď je dobře, tak se tu ohrnuje nos nad tímhle...a tamtím....Ale hlad musí být strašný......Hlavně pro rodiče s dětmi.
💜💙
A ještě jeden pohled do světa, od Číny i nás daleko, na Aljašku. Mladá rodina se připravuje na porod třetího miminka. Jak ona vtipně říká, za 3,5 roku třetí dítě. On na to, že kdo umí, ten umí.....Oba jsou mi sympatičtí, ona je jen lehce afektovaná, možná mi to připadá jejím hlasem....
💛💗
Tak, cestování pro dnešek ukončeno.
Já si ráno nechala poslat e recepty od mé hodné paní doktorky a měla bych si pro léky dojít do lékárny. Ale protože prší, moc se mi nechce, nechám to asi na zítra. Do konce týdne není třeba spěchat....
Brzo ráno mi přivezl rohlik.cz nákup. Hlavně zeleninu. Potom jsem si došla do Alza boxu pro balíček, ne, nebyl to balíček. Oni to nebalí, takže jen originální krabice s kulmou a šampon. No a bylo poledne, vařila jsem si oběd a za dvě hodiny už jsem běžela=šla na autobus k Uršule. Už minule jsem si slibovala, že si vyfotím jarní Park Malého prince, který je před jejím domem.
Odpoledne u Uršuly bylo jako vždy moc fajn. Povídání bude mít zase pokračování příští měsíc.
Když jsem od ní odcházela, šla jsem zase jinudy a vyfotila si červené=růžové kaštany. Těch je tu v Olomouci hodně, asi jeden rok sadili jen je. Bílých je vidět málo nebo jsou starší. Třeba Okružní ulice má nádhernou alej těchto mladých.
Trochu jsem zase kramařila v sáčcích s přízemi, které jsem si nechala. Na Bunnyho. A taky koukla na pár oblíbených videí na YT.
Dva tátové byli na pěší svatební cestě po pobřeží Portugalska. Nakonec je toho jen polovina a pokračování v neděli....
První společná dovolená bez dětí? Svatební cesta pěšky podél Atlantiku
Obdivuju lidi s elánem, který mají oni dva. Děti, práce, koníčky a vzájemná láska......
Znáte Davidovu reportáž o policejních psech na TV Nova, ne snad ????
Dokonce z Ústí/L.
Skutečná policie, skuteční psi....
💖💗❤💙💚💛💜
Dneska odpoledne jdu se Simi na flétnu a než si hodinu odbude, půjdeme s dcerou na kávičku. Pak obě domů na opačné konce města.
Za pár dní to bude 5 let, co jsme v Olomouci. Byt jsme chtěli blízko mladým, ale nejbližší byly bez výtahu a vždy až ve 3. patře. To by pan Há nezvládal, s jeho nohama. Takže nakonec na opačné straně města, ale s výtahem a 4,5 roku jsme se navzájem užívali spolu... A konec konců s celkem dobrým spojením k mladým...Díky za těch skoro 5 let.
ledový muž mě nepotěšil dalšími změnami tlaku vzduchu a výkyvy mého klidu/neklidu. No nic, vyrovnávám se s tím s minimální medikací, abych dceři zase nezpůsobila starosti a šok. Zatím OK.
Včera jsem měla rušný den, nejdříve knihovna, kterou mám pod okny...Jen 4 knihy, víc si na měsíc nepůjčuju, nezvládla bych to přečíst. Jde mi to pomalu, protože pořád hledám pozici pro četbu papírové knihy. Se čtečkou mi to přijde jednodušší, jen vleže moc ne, to se mi točí monitor....
Cestou do OBI jsem nafotila něco málo z našeho okleštěného parčíku u domu/vykukuje tam za stromy, ty jsou nádherné zelené a tlumí zvuky ulice.
Jak je posekáno, tak to vypadá moc úhledně. Strniště není až na hlínu, aby zadržovalo, alespoň trochu, vlhkost v půdě a nevypadalo to při teplém počasí jako spálená tráva ve středomoří....
Na poslední fotce je ovísek, tráva, která mi sahala až do pasu Je asi na ploše OBI , protože vedle je německá firma a mají posekáno. Vždycky upraveno a starají se o všechny stromy a květiny okolo nich.
V OBI jsem nakoupila muškáty za polovic, nějaké bylinky a květinky. Něco bylo vyprodáno. Doma jsem pak ZASE uklidila balkon, všechno přesadila a dala do truhlíků.
fenykl vypadá jako kopr
tymián
hvozdíky kvůli kvítkům
estragon
červený šťovík
smil italský nebo taky pelyněk ???
A ještě růžičku, pak jí dám do truhlíku místo těch dýněk. Jedna růže mi přes zimu odešla, druhá se má k světu...
Nejdražší z mého nákupu, skoro čtvrtinu ceny, byl nový svícník...Ale musela jsem ho mít. Ještě toužím po domácím štěstí, hihihi, taky nějaký x tý pokus o pěstování. Příště.
No a nakonec ještě ta večerní schůze, což mě zničilo nejvíc. Přesně jak jsem předpokládala, sešlo se majitelů málo, nešlo nic odsouhlasit. Nakonec to skončilo dohadováním a já šla pryč, musela jsem. Jak jsem psala včera, film Vlastníci naživo....
Dneska jsem si překládala koupený návod na medvěda Bunnyho, tiskla originál i překlad a pustila si ještě nějaká videa s Moran. Tohle mě chytlo za srdce, její povídání mezi prací, o životě v Izraeli, tom všedním. Obavách z násilí a náletů=raket. Každodenně, o tom, jak je to při náletu s dětmi ve škole...A potom názorná "ukázka" houkajících sirén, jejich běhu do sklepa ze sedmého patra, společně se sousedy, plačícími malými dětmi....Výtahem nesmí, protože co kdyby....A pak jejich návrat do bytu. Spadla ten večer na jejich město jedna raketa....Takový pohled do života těch prostých lidí... a pak si člověk představí situaci na Ukrajině a....LIDI UŽ NEBLÁZNĚTE.......
💖💗💔
Poznámka k videu, na YT jsou české titulky......
A ještě si sem uložím dva její návody zadarmo. Má jich daleko víc a vím, kde je hledat.
objev ze včerejška. Artyčok a jeho příprava. A nejen to, nevěděla jsem, že se dají oloupané listy sušit a dělat z nich čaj. Ale nejdříve by si každý měl nastudovat žádoucí i nežádoucí účinky.
Ale na druhou stranu je i pravda, že asiati se dožívají vysokého věku a strava je podle mne zásadní položkou....Kromě jiného. Mladší generace mohou tíhnout k euroamerickému způsobu života i ve stravování, ale to se ukáže až za hodně let....
Na začátku videa nádherná pole plná artyčoků, to miluju sledovat a vždycky mi to zlepší náladu. Ta příroda.
💜💚💙
Jak mi dneska po ránu psala Uršula, začal nám další bláznivý týden, v neposlední řadě se spolu v pátek sejdeme na toxisrazu v Olomouci.....
Dneska jdu do knihovny, potom chci jít do OBI pro "něco" do truhlíků, protože pelešící se holuby mi vyzobali mladé rostlinky lučních květin...Semínka jsem dostala od dcery k Vánocům společně s malými ochucenými medy. Takže tak,
Oběd mám ze včera. Můžu tomu věnovat dopoledne.
Tak uklidím balkon od hlíny a odpoledne je "domovní schůze" plná čísel a asi i dohadování....Jako ve filmu Vlastníci. O blbostech zdlouhavě a na důležité věci potom nedojde, protože nudící se lidé odejdou a sešlost není usnášení schopná počtem toho zbytku....Nebylo by to poprvé.
pobyla nejdříve se Simonkou od dopoledne a potom přijel zbytek rodinky. Ondra měl zápas, tak ho tam vezli, pak byli na malém nákupu v Globusu a nakonec u nás.
Večer jsem koukala na TV a četla si. Zase se vracím k Hunger games/Hladové hry. První tři díly si chci připomenout četbou, protože nedávno vyšel čtvrtý díl.
Už jí chvíli mám, snad jedinou eknihu nepřečtenou. A nejsem si jistá, jestli to není prequel. Tak zatím čtu jedničku. Včera na Prima Max dávali trojku....Jak nesleduju TV, tak mi to asi uteklo. Nevadí, kdyžtak zalovím i v mé filmotéce.....
Dneska jsem sama, tak jsem dopoledne bloudila na YT a našla jsem něco nového.
Paní z Izreaele, jmenuje se Moran "Mo" a věnuje se ručním pracím a domácnosti. Mají s manželem tři děti a trápí jí neklid a obavy z války....Trochu mi vzhledem připomíná mou učitelku ze čtvrté třídy, Byla mladá a měla přesně tak šedé vlasy. Byla židovského původu, jako hodně malá zažila koncentrák. Dlouho nemohla otěhotnět, ale zrovna v naší čtvrté třídě se jí narodila holčička...jediné dítě.
Už dávno mezi námi není....
Zamilovala jsem se u Moran do medvěda Bunnyho.
💙💗💖
Asi si koupím na Ravelry nebo jejím eshopu návod. Víc se mi líbí ten větší a méně naplněný, na videu....Taky tam na videu říká, že některé návody dává i zadarmo na svůj blog, tak sem dám odkaz. Myslím, že tam má zadarmo myšky z velké rodiny....
trochu poklesly, konečně je tu jaro, jak má být. Nerada mám léto v květnu, protože potom je už v srpnu sychravo jako na podzim. Předčasný posun počasí je nežádoucí, když jsou ještě prázdniny.
Dneska jsem se k hluku venku přidala i já. Konečně posekali trávu okolo domů, už to bylo hodně přerostlé a ty pyly....
...jeden, dva, tři, čtvrtý kousek dál....
Takže rámusu dost, ale zase kratší dobu, už se přesunuli....
I u nás v okolí žlutá pole/políčka....
A jak jsem se přidala ke hluku já ?? Luxovala jsem. Už mi zbývá jen pokojík, ale to udělám po obědě.
Mladí mají dneska volno, děti ředitelské, tak jeli na výlet. Před chvilkou mi poslali fotky ze Studénky
Zpráva, že odešel Jiří Bartoška hodně lidí rozesmutnila. I mne.
Moje mládí, začátky v zaměstnání a holčičí idoly v Činoherním studiu v Ústí....Někde tady mám i krabici, ve které jsou divadelní programy...Nechtělo se mi to hledat, protože nostalgie a smutek. Několikrát jsem viděla Jakuba fatalistu...nejen v malém divadélku na kraji chemičky, kousek od nemocnice. Ale i představení ve velkém divadle, kde Jakub pobíhal uličkou přes prkna na jeviště....
A nejen Jakub fatalista, ale další představení, třeba taky Páralova Profesionální žena, kde se jich sešlo spousta, tehdy mladých a obdivovaných, Bartoška, Heřmánek, Zedníček, Schmitzer....a další.....a další....
citace z článku
.......V roce 1973 odešli do ústeckého Činoherního studia. Oba byli mladí, pohlední, plní elánu. A lidé si je zpočátku pořád pletli.
Jejich snem bylo dělat herecké divadlo, v němž budou mít větší vliv na interpretaci rolí i podobu představení. Pod režijním vedením Evalda Schorma, který mohl po „obnovení pořádku“ pracovat akorát na oblastních scénách, se jim to poštěstilo. Hercům dával pocit významnosti, pobízel je, ať vycházejí z vlastních pocitů a vedou polemiku s autory textu.
Byl to Schorm, Heřmánek a relativně velká umělecká svoboda, díky nimž Bartoška vzpomínal na tři sezóny v Ústí jako na ty nejkrásnější roky strávené u divadla.
Jako laborantka na biochemii jsem chodila na odběry krve z prstu pacientů, na jednom pokoji s pánem na píchání ležel i pan Bartoška/ slepé střevo ???/, hrál na kytaru a zvedal spolunocležníkům náladu.....Měla jsem o čem snít....hihihi. Ty odběry už se nedělají, takže styky se známými pacienty/osobnostmi jsou nulové.....
Nikde jsem se toho o názvech / I. a II. / světových válek nedozvěděla. Ale lze to odvodit. I. světové válce se říkalo Velká válka a později I. sv. válka. Hlavně, když pak začala ta druhá.
Spojení světová válka (německyWeltkrieg) pro označení právě probíhajícího konfliktu poprvé použil německý biolog a filozofErnst Haeckel v září roku 1914. Do vypuknutí druhé světové války byly válečné události z let 1914 až 1918 obecně známy jako světová válka či Velká válka (anglickyGreat War). Někdy byl konflikt současníky kvůli své ničivosti označován také jako válka, která ukončí válku; tento termín zpopularizoval Herbert George Wells v publikaci The War That Will End All Wars, která vyšla v roce 1914.[11][12]
Jako o první světové válce se o konfliktu hovoří od roku 1939. Někteří autoři označují období z let 1914 až 1945 jako „evropskou občanskou válku“ nebo používají termín „druhá třicetiletá válka“.[13]
Válka je válka, vždycky na ní doplatí davy nevinných lidí. A jsou to hrůzy, které nikdo z nás určitě nechce zažívat.
No a my lidé si nedáme poradit zdravým rozumem. Protože potom byla Korejská válka....Vietnamská válka, Izraelská válka....Války v Jižní Americe, v Jugoslávii, ve východním Rusku a teď se musí zbrojaři zahojit v Ukrajinské válce. A to nemluvím o konfliktech a hašteření se mezi sousedy ve všech různých oblastech světa....pořád dokola....Ach jo.
Tak a původně jsem to chtěla dát na blog až zítra, ale rozmyslela jsem se. Dám to jako druhý příspěvek tohoto významného dne. Aby to bylo "za mnou". I když přečíst by si to měl každý, nejen o válkách, ale hlavně o lidských osudech.
.jpg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
