Včera jsem se smála a plánovala práci, ale bylo hůř....
Bylo to hrozné, průdušky jsou prevít...Kašlala jsem jako psík, v hlavě mě bolelo, jen mi tam něco prasknout. Takže jsem ležela, ležela a chtělo se mi brečet, tolik "promarněného" času..Ale opravdu jsem se o sebe bála....
Dneska je mi líp, ale zatím žádné vyskakování...Venku napadl sníh a svítí sluníčko.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
...čas letí
jako splašený..... O víkendu bude polovina měsíce června za námi...A vlastně se blíží i konec školního roku a roku 1925 jako takového. Ve s...
.jpeg)
-
hektický den.... Plný úkolů, telefonování, díků i mžch bezmocných hořkých slz. Pak i úlevná pomoc od zcela cizího člověka a bylo to tak cel...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...