pátek 22. září 2017

...podzimní rovnodennost

a my jsme zase na pár dní doma. Převezla jsem poslední kupu mých rukodělných věcí, hlavně tedy šití a látky. Jak jsem se holedbala, co přes léto ušiju, tak jsem to zase odložila na podzim a zimu. Když tu byly děti, tak jsem radši byla s nimi a teď už mě to tolik nebavilo, když jsem se motala okolo dřeva a zahrady.
Ještě něco fotek z tohoto týdne.

Na houby chodím do louky ve vsi. Do lesa to máme celkem daleko, sama už se bojím a pan Há nechce, bolí ho nohy, tak si takhle aspoň trochu zahoubařím.


Když se rozhlédnu okolo sebe, vidím toto : skály, obecní úřad a cestu k mamince.


A pak je to třeba takhle, někdy ale taky nic...to když chodím často....


A když jdu na nákup do COOPu, tak zase vidím tohle :
Směr na můj rodný dům, pomalu není vidět za náletovými stromy.


Pohled na Krušné hory, vpravo, a České Středohoří.


A to už jsem doma, ve městě.
Několik prvních ořechů, letos jich bude opravdu jen na misku, jsou ale pěkné, polovina je ale vyzobaná od strak...pozorovala jsem je při činu..


A ještě něco červeného a suchého....


Pokračuji v pletení kulíšku, kus jsem vypárala...Nelíbilo se mi to, dost jsem utahovala, ale už jsem zpátky na tom, co jsem pletla minule, a vlastně o kousek výš.


Uklidila jsem si v šití, už zbývá jen maličko, ale to si nechám zase na zítra. To neuteče.
Slyším od vedle plakat malou, mají jí od června, je krásná, ani jsem se nezeptala, jak se jmenuje. Malá plakala, měla horečku a maminka s ní šla do výtahu a k doktorce...nechtěla jsem zdržovat.
Naše malá S. má dneska Vítání občánků, poreferuji později, až dostanu zprávy a fotky...fňuk...
A co ještě před víkendem ?
Hodně jsem četla, toho není nikdy dost. Je pravda, že mám takové periody. Čtu, čtu, čtu. Šiju do úpadu, pletu až se mi o tom zdá. Prostě vždycky, když mám inspiraci, jedu na plný plyn.
Takže čtu další severské detektivky švédského spisovatele Johana Theorina. Už jsem četla Na velké planině a Smršť.
A teď.....


A určitě to není všechno, co napsal. 

Filmy moc nesleduju, chce se mi u toho spát, včera jsem ale do noci koukala na Krev zmizelého, líbilo se mi to. Přiznám se, že mi udělalo radost po delší době vidět Vladimíra Dlouhého. Mám ho ráda už od filmu Už zase skáču přes kaluže. Škoda ho....
Teď u nás vyhrává na plné čáře tenis, Laver Cup, Evropa momentálně vede, má dva body. Večer hraje Berdych s Nadalem čtyřhru, to jsem zvědavá....

Přeji hezký večer všem.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...

...hezké Velikonoce všem....

*obr. z Pinterestu