středa 27. září 2017

...je znát,

že bude zítra volný den. Dopoledne jsem byla nakoupit ovoce a jogurty a bylo to hrozné. Ty davy lidí, vozíků a málo funkčních pokladen, takže zase fronta. Pak v novinách zase fronta a venku mě překvapilo, že nebyly žádné vozíky, ten můj prázdný mi doslova trhali od ruky....

Ale venku je dneska pěkně. Nad městem dole byla mlha. Kopce taky v oparu.


Uklidila jsem nákup a hned jsem se vrhla na vaření, vepřové na houbách a rýže, na brambory už nebyl čas. Maso v papiňáku....
Pro změnu nečtu, nemám nějak čas, hihihi, zase ale rozhýbávám pletení, už jen 3x vystřídám barvu a bude hotové "tělo", No a rukávy už snad půjdou rychleji, není to tolik ok dokola. Končím prvních 100 g šedé i modré. Přijede dcera, tak si to alespoň vyzkouší...


Pan Há dojde do obchodu pro pár maličkostí, které už jsem neunesla...Vždycky jednu z cest jde a jednu jede autobusem nebo trolejbusem, podle toho...Dopoledne měl ode mne klid /..../, hrál si na pc karty, v klidu posvačil a provedl své ranní rituály...
Tak budu mít klid zase já, přečtu si oblíbené blogy, chci zjistit, jestli v Čechách je taky někde krytý most pro pěší, moc pěkný jsem viděla u Daniely na Křížkovém vyšívání...

Jsou, třeba tady......

Hezký a klidný den všem.

úterý 26. září 2017

...celý den

na vsi. Na houbách. U maminky a pak zase do města.
Na houbách v louce, našla jsem. Dneska jsem měla smaženici, pan Há nechce, houby ve velké koncentraci mu bouří břicho...Zítra udělám omáčku a ještě bude i na vepřové na houbách.
Už se to červená a žloutne, víc a víc.


A ne že nic jiného nedělám...Dodělala jsem tu čepičku a včera ušila polodupačky. Kdyby byly náhodou malé, ušmiknu capáky, našiju náplety...
Ještě bych měla něco vnoučkovi....


Byl to docela náročný den, pan há sbíral ořech, je jich opravdu maličko a polovička vykotlaná od ptáků. Bude doopravdy jen na misku na stůl. Na práci venku to nebylo, je mokro a docela foukalo.

Jdu za panem Há na TV. Chci se podívat na Artu na film o Květě Fialové, mé oblíbené TornádoLů....
Jak řekla dcera, smutné dny, včera Tříska, dneska Fialová. Má pravdu, každý den někdo odchází....Někdo po těžké nemoci, někdo v plné síle, někdo nešťastnou náhodou, někdo úmyslně...Takový je náš život, tam.... jednou směřujeme všichni.
Asi si dám sklenku vína a poděkuju, že jsem tady....

Klidný večer všem.



pondělí 25. září 2017

...abych

si nevymýšlela o knize pro děti....o které jsem psala minule...
Tak přidávám odkaz na blog RM , kde je to popsáno moc pěkně, já to tak neumím....
A přidávám sobotní večerní pohled z okna, včera a dneska je šedivo a pochmurno.


Ale...snad bude líp.....

Hezký den všem.

...prší,

 i když jsem si myslela, že zrovna ne.....
Tedy, chvíli nepršelo, tak jsem "vyběhla" s taškou na kolečkách pro část nákupu do Billy. Hm, jenže pak se rozpršelo a já šla domů pěkně v huňatém svetru a v hadrových botách...Cestou tam jsem si dělala nějaké fotografie, cirkus se mi nepodařilo vyfotit zblízka...až půjdu z obchodu, obejdu to a udělám lepší...myslela jsem si. Jenže pak jsem byla ráda, že směřuju nejpřímější cestou domů.
Takže cirkus je Humberto / informace pro dceru..../ .



Některé stromy jasně vykazují začínající podzim, kaštany, břízy. Ach jo.

Pana Há jsem poslala jinam, v Lidlu mají půlkilové tvarohy, budeme s dcerou dělat Míša řezy, tak ať je ho dost na plech, bude nás hodně. Kulatý dort by byl asi málo. A k tomu něco šunky a kuřecí řízky, tak akorát do batohu....Musím si ho šetřit, dědouška mého.

Já uklidila nákup a šup do sprchy, tak mě to vysílilo. Venku pořád drobně prší, já budu uklízet střihy a návody, co jsem udělala na domku a přivezla v jedné hromadě. To stěhování nesnáším. Ale už je pro nás lepší být v zimě ve městě, mít po ruce obchody a hlavně doktory, co bych si vymýšlela, v našem věku...Ale sezona pro nás ještě neskončila, ještě tam budeme i několik dní. Slibují přeci babí léto....

Tak jdu něco dělat. Musím to uklidit, aby bylo místo na věci mladých...Ty jsou vždycky všude, ale máme se rádi, hihihihi.

Hezký mokrý den všem.



neděle 24. září 2017

...tak tedy

od včerejší noci prší a prší. Momentálně ne, ale už se k tomu zase schyluje.
Původně jsem chtěla psát dopoledne, ale nějak jsem se zadrhla u něčeho jiného a pak nebyla ta nejsprávnější nálada.
A taky jsem si 2x povídala přes Skype s dcerou. Dopoledne s dcerou a S., kluci byli na vlakovém výletě v České Třebové, kde je nějaká výstava ČD. A odpoledne jsem si vyslechla od vnoučka čím a kam a proč jeli s tátou na výlet. Je upovídaný, když chce....
Taky jsem prohlížela nové fotografie a vzpomněla jsem si, že jsem tu chtěla napsat o akci, které se dcera v Olomouci zúčastnila. Dopadlo to na výbornou a dcera má / měla / tři vstupenky do herny V lese, byli tam a je to tam moc pěkné, podle jejích slov. Takže můžu k odkazu ještě přidat její fotky....



V současné době probíhá další podobná akce na Instagramu, jedná se o české vydání knihy spisovatele, který žije a vydává knihy pro děti v cizině.
Pro mne novinka, takové akce, co si o tom myslíte ???

V pátek měli naši vítání občánků, tak taky jedna....


To je miminek a dětí vůbec.....

Dneska jsem jen dodělávala nějaké drobnosti, začistila nitky v kulichu a vyprala ho, vyndala svetr rozpletený na domku a upletla pár řádek, dočetla jsem detektivku. 
Myslela jsem si, že to bude kruťárna, ale v detailech to nepředčilo Rudého kapitána, kterého jsem četla před časem. Dobře napsané, má to spád a protože autor je můj vrstevník, dobře se mi čtou i připomínky k "nové době".


A aby těch depresívních věcí nebylo málo, pustila jsem si večer film Chlapec v pruhovaném pyžamu. V Kosmasu a Martinusu patří tato e- kniha mezi nejčtenější, i když jsem si všimla, že je v oddílu dětské, válečné. No, asi proto, že maminky a babičky to těžce nesou, to téma, které mi připadá neuvěřitelné, vždyť je to určitě jen fikce....Jako přiblížení krutosti války a fanatizmu některých Němců se film dost povedl. Ještě že to nenechali Angličani natočit jen Američanům, společně to "naředili" a i tak dost zidealizovali. Myslím si, že v té době by se v Německu našlo daleko míň lidí smýšlejících a cítících jako maminka Bruna. Stejně jsem z ní měla  pocit "co oči nevidí, to srdce nebolí"....Ale zaručeně bylo setkání s touhle hrůzou i pro kovanou vlastenku velkým šokem...

Co bude začátkem týdne nevím, ve čtvrtek přijedou mladí z Olomouce a dcera tu týden s dětmi zůstane. Aby se babička mohla pomazlit.
Takže tři dny impulzivní. Podle počasí, podle potřeb.

Hezký večer i týden všem.



pátek 22. září 2017

...podzimní rovnodennost

a my jsme zase na pár dní doma. Převezla jsem poslední kupu mých rukodělných věcí, hlavně tedy šití a látky. Jak jsem se holedbala, co přes léto ušiju, tak jsem to zase odložila na podzim a zimu. Když tu byly děti, tak jsem radši byla s nimi a teď už mě to tolik nebavilo, když jsem se motala okolo dřeva a zahrady.
Ještě něco fotek z tohoto týdne.

Na houby chodím do louky ve vsi. Do lesa to máme celkem daleko, sama už se bojím a pan Há nechce, bolí ho nohy, tak si takhle aspoň trochu zahoubařím.


Když se rozhlédnu okolo sebe, vidím toto : skály, obecní úřad a cestu k mamince.


A pak je to třeba takhle, někdy ale taky nic...to když chodím často....


A když jdu na nákup do COOPu, tak zase vidím tohle :
Směr na můj rodný dům, pomalu není vidět za náletovými stromy.


Pohled na Krušné hory, vpravo, a České Středohoří.


A to už jsem doma, ve městě.
Několik prvních ořechů, letos jich bude opravdu jen na misku, jsou ale pěkné, polovina je ale vyzobaná od strak...pozorovala jsem je při činu..


A ještě něco červeného a suchého....


Pokračuji v pletení kulíšku, kus jsem vypárala...Nelíbilo se mi to, dost jsem utahovala, ale už jsem zpátky na tom, co jsem pletla minule, a vlastně o kousek výš.


Uklidila jsem si v šití, už zbývá jen maličko, ale to si nechám zase na zítra. To neuteče.
Slyším od vedle plakat malou, mají jí od června, je krásná, ani jsem se nezeptala, jak se jmenuje. Malá plakala, měla horečku a maminka s ní šla do výtahu a k doktorce...nechtěla jsem zdržovat.
Naše malá S. má dneska Vítání občánků, poreferuji později, až dostanu zprávy a fotky...fňuk...
A co ještě před víkendem ?
Hodně jsem četla, toho není nikdy dost. Je pravda, že mám takové periody. Čtu, čtu, čtu. Šiju do úpadu, pletu až se mi o tom zdá. Prostě vždycky, když mám inspiraci, jedu na plný plyn.
Takže čtu další severské detektivky švédského spisovatele Johana Theorina. Už jsem četla Na velké planině a Smršť.
A teď.....


A určitě to není všechno, co napsal. 

Filmy moc nesleduju, chce se mi u toho spát, včera jsem ale do noci koukala na Krev zmizelého, líbilo se mi to. Přiznám se, že mi udělalo radost po delší době vidět Vladimíra Dlouhého. Mám ho ráda už od filmu Už zase skáču přes kaluže. Škoda ho....
Teď u nás vyhrává na plné čáře tenis, Laver Cup, Evropa momentálně vede, má dva body. Večer hraje Berdych s Nadalem čtyřhru, to jsem zvědavá....

Přeji hezký večer všem.

čtvrtek 21. září 2017

.... začíná

se nám tady pomalu kazit počasí... Zítra pojedeme domů. Pracující po týdnu lopoty odjíždí na víkend, my s panem Há se vracíme do města, často....
Byla jsem tento týden hodně venku, každý den u maminky. Užila jsem si hub nejen co do sbírání, ale i vaření. A nejen hub, ale i švestek. To jsem pekla panu Ha jednou makový základ, jednou ořechový... pěkně dietně. Odnesu pak i mamince, tak si užila i houbovou smetanovou omačku i bramboračku.


V domku je teplo, topime pomalu celý den, starý stoletý domek strašně rychle vychladne.
Jdu přiložit.
Ručním pracem moc nedám, pletení jsem odvezla a nechala doma, stroj a zbytek látek už mám zabalené a připravené na cestu domů. Takže si ve chvílích volna čtu, ale ruce mě svrbí...hihihi.
Dneska veze švagr  sestru na kontrolu k lékaři, sveze se s nimi i mamka na očkování proti chřipce. Pak ještě musí s psíkem na očkování proti vzteklině, je to hromadně u Obecního úřadu. Má toho chlapec (je o rok a půl mladší než já ) dost, dům, zahradu a ty dvě....hihihi.... Je hodný.
Půjdu k nim procházkou v podvečer, aby už to měli za sebou a bylo o čem mluvit.

Hezký den všem.


neděle 17. září 2017

...mlha a mlha,

to je to, co nás začíná skoro každé ráno obklopovat.....

Ale ještě ke včerejšku. Takhle k nám připlouvaly mraky odpoledne ze západu. Moc se mi to nedařilo vyfotit, bylo to jako sloupy s bublinatým vrškem.


Taky jste včera v TV viděli půlmaraton od nás z Ústí ??? Já ani nevěděla, že se běží, jsem prostě hrozná. Ale stačilo mi to i v TV, tím spíš, že jsem viděla víc pohledů z různých míst. Musím zase začít víc číst místní noviny, abych měla přehled.

A tohle už je dnešní ráno. venku je ticho, ani ptáčci nepípají, i ty ten příchod podzimu asi zaskočil. Nebo odletěli. Někteří.


Takhle pokračuje moje pletení....pomalu a pečlivě, hihihi.


Odkvetlý anginovník už dozrál, budu muset sklidit semínka na jarní výsev...Nebo klidně i podzimní, ale to až zjistím, jak se mi domů vejdou všechny květináče, mám ještě něco na domku.


Druhý květináč s anginovníkem, letos další od maminky. Ona je má takové pěkné, zelené. Já asi vysílené z toho zrání.


Pan Há se půjde projít a cestou se zastaví v obchodě pro pečivo. Já si léčím bolavou krční páteř, asi z toho trochu "křečovitého" pletení barviček na čapce. Dneska jsem špatně spala, budilo mě to. Musela jsem si vzít prášek, už je to lepší.
Tak jdu věnovat čas domácnosti.

Hezký den všem.
A děkuji za návštěvy u mě, zvlášť když vím, jak jsme všichni tak trochu v presu. Nebuďme.
Lehce se to píše /říká/, hůř uskutečňuje.

sobota 16. září 2017

...jsme doma,

venku je 8 stupňů, nahoře bude ještě méně. Pod mrakem, podle radaru se sem žene déšť. Tak si každý v klidu děláme to svoje. Doma ve městě.
 Já začala plést čapku Saudade od Ysoldy Teague. Zatím jsem na začátku a snažím se plést podle rad o pletení od Vlněnek.


Včera jsem dodělala čepičku pro S. Nebudete tomu věřit, ale třetí pokus....První jsem doháčkovala a zjistila, že počáteční řetízek je moc pevný, i když čepička byla krásná...Tak jsem jí vypárala a udělala dolní lem podle videa o příspěvek dříve. A háčkovala a háčkovala. Ale zase se mi zdál okraj příliš volný...čepička neměla ten efef tvar. Tak jsem to zase vypárala a začala úplně jinak...Na tunisský háček jsem nahodila oka jako při pletení, udělala první "rubovou řadu", pak spojila do kruhu a začala háčkovat. Je to pěkné, hlavně,kdybych si to zapamatovala. Kulicha pro dceru jsem začala klasickým nahozením, ale na dvě jehlice, aby první řada byla pěkně volná.
Včera večer jsem dostala od zetě dvě fotky. Byli s O. na "dni otevřených dveří" Skautů v Olomouci. Povídaly jsme si o tom v létě s dcerou. Je taková rozvážná. Trochu jí děsí okolí, kde se z hezkých chlapců nebo děvčat staly naducané buchty, co sedí doma u počítačů. Chtěla by synka přivézt ke zdravému, ale klidnému a spokojenému životu dítěte. Tak jsem zvědavá, zatím je ještě maličky, ale, ...co se v mládí naučíš, v.....jako když najdeš. Příčilo se mi tam napsat stáří, hihihi.
Doufám, že mi o včerejších zážitcích a dojmech řekne.



Jdu se postarat o rodinnou krmi.

Hezký, přestože studený, víkend všem.