středa 1. února 2017

...pěkně

jsem si pošlapala v sypkém čerstvém sněhu. Naplnila plíce studeným vzduchem a nechala si na zastávce nafoukat do pravého ucha ledový vítr. Čepici já přeci nepotřebuju, pár minut cesty a jsem v bývalé práci a pak za chvíli zase doma....konec mého vlastního proslovu při odchodu z domova směrem k panu Há.
No, nakonec jsem hodinu poseděla v bývalé práci, předala ušité organizéry, dostala dárek k blížícímu se výročí a popovídala...Dneska spíš vypovídala, byla jsem jako nadržená na historky ze života... Potom jsem koupila čokoládové pecky a brusinky v nemocničním obchůdku v Atriu a ještě jsem se cestou domů zastavila v obchodě. Domů akorát včas, dát vařit brambory a dusit maso.

 Cesta k nemocnici...a od nemocnice....


Vzala jsem si fotoaparát, ale nikam daleko nebylo vidět, je lehký mlhový opar...


Na silnicích přesoleno a tudíž mokro, i když  se teplota zdála pocitově vyšší, je pořád -5.
Dneska mám v plánu pletení, pletení a čtení. Pan Há byl v garáži na "kontrole", odhrabat sníh a projít se trošku jinak, než s nákupem za zády v batůžku.
Já se taky pěkně prošla, jde na mě spaní.
Pro dnešek všechno vypovídáno.
Jdu.
Udělat si kávičku a vzít kus jablečného koláče.
Rozmyslet si další "projekt".

Hezký bílý den všem.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...