úterý 24. února 2015

..zase trochu vzrušení

do života důchodců, hihihi.

Ne, že by pečení chleba bylo takové vzrůšo, ale zase jsem ho chvíli nedělala, tak jsem byla ráda, že se povedl, pěkně kynul, nespadl a byl dobrý...


Znovu mi začala kvést oliva, dokonce má miniaturní plody...


A tady hotový chleba s kytkou za 14,90 Kč z Alberta, byla tam, chudinka, pěkně uschlá a svěšená. U nás se jí líbí, má hodně světla, teplo a vodičku...


První procházka s vnoučkem po příjezdu, jedna z mála secesních budov ve městě, tato patří Zdravotnímu ústavu.



Zase v parku...


Rodinka, máma kojí, otec dělá se synkem letadlo...v pozadí škola.


Jezírko uprostřed parku potřebuje vyčistit, ale tohle bylo kvůli vlnkám a třpytu. Za hodinu už pršelo.


Ušily jsme několik vlaječkových girland, už jsou připravené jít z domu...



Zátiší, co jsem vytvořila v pokoji, vévodí mu medvěd od Jany K.K., koupila mi ho dcera v Olomouci v jednom obchůdku s prý moc sympatickou paní prodavačkou, když jsem jí opěvovala stránky mladé grafičky na internetu...


Nový stolek, drážďan, "auto, které se dědí"... Pišlícká reklama v LeoExpresu.... a destička od 
Zuzy  Na kopečku.


...a zbytky dalších rozkramařených věcí...oblepená madla u šuplat...


Tak a jdu péct perník, ten chce dcera...a štrůdl, pro pana Há.
Hezký den a brzy na viděnou..

čtvrtek 19. února 2015

...babička má

novou hračku.
Jak je mým zvykem, pročítám ve volném čase stránky svých oblíbených blogerek...a jejich oblíbených...a narazila jsem na Na kopečku. A tam jsem to uviděla...A musela to mít. Ještě, že jsou oba mladí velmi milí a ochotní...moc ještě jednou děkuju za rychlé vyrobení a odeslání..

Tak už jsem přišila knoflík a vyšila křížek...Dřevo je krásné nejen na pohled, ale i na dotek.





Když to Ondru nebude bavit, tak to dostane dcera na učení...aby se něco učila, když už NEMUSÍ a asi jí to někdy i chybí....
Pan Há marodí, bere antibiotika, znovu mu tahal "kolenář" vodu z kolena, přišel domů s francouzskými holemi.Takže má ležet, polehávat, nechodit.
Tak se uvidí, v sobotu přijedou mladí a dcera s vnoučkem  tu chvíli zůstane. Venku je předjaří, i když dneska ráno bylo - 5. Zataženo, pošmourno, neveselo...
Vám všem přeju hezký večer.....a zdraví, toho není nikdy dost.

středa 18. února 2015

...konec pychu

..dnes zprávy z domova...
Zase jednou malé rychlé šití. Jana M.= Jamala má na svých stránkách, mimo spoustu jiných, i tento milý a docela rychlý návod na šití pouzdérek. Snad nejdéle trvalo nasadit jezdec na obě strany zipu...Ještě, že mám trpělivého pana Há.
Ze zbytků a proužků od látek, podšívka slabý filc.





Drážďan jen podložený a obšitý ozdobným stehem, zůstane doma, protože jsem jaksi nezvládla střídání pruhů, opakovaně !!!!


Ale mě se líbí i tak, bude nový malý stolek do obýváku, tak se užije...
Jdu vařit.
Dobrou chuť všem.
Dobrý den.

úterý 17. února 2015

..dneska jen z cizího....

Protože z cizího krev neteče.....hihihi.

Dneska jsem jen nakupovala, vařila, došila drážďana, ale není začištěný. Pak jsem si prohlížela a četla na internetu. A narazila jsem na stránky http://spottedstone.blogspot.cz, které se mi tak zalíbily, že jsem si je prohlížela až dva roky zpět....Mladá sympatická žena, děti, těch více, jak je v Americe zvykem...Šije patchwork, klasiku, i přes papír a v poslední době asi propadla tisku na látky...A víc šije taštičky a tašky. Ten její tisk mě moc zaujal, je to pěkné. Tady je jen pár obrázků, jako návnada...pro čtení a prohlížení...




Tohle vypadá, že nesouvisí...ale tu a tam má i informace o své rodině. 
Jednou byli na výletě v Sequoia National Park in the southern Sierra Nevada Mountains of California.  Napsala jsem to radši "po jejich", kdyby to někdo náhodou hledal....
Kromě tohoto blogu mám ještě na Pinterestu  své oblíbené obrázky, jedna z mých nástěnek se jmenuje trees,stromy a tam mám těch sekvojí víc. Ty veliké stromy mě fascinují... A tohle jsou jejich šištičky, v rukou dětí výše uvedené blogerky.


Sem vkládám jeden z mých oblíbených obrázků, vybrala jsem takový, co jsou tam lidi, aby byla vidět velikost strom...


...a tady nějaké historické, v době, kdy tyto stromy ještě osadníci směli kácet, od určité doby to už nelze...
To musí být pařez jako malý taneční parket.
foto okolo r.1880






i s kratičkým videem

Jak vidíte, jsem těmi stromy uchvácená, už s nimi zase trávím tolik času na internetu..... 

Nenudím se, i když zrovna nešiju.
Posílám všem pozdravy a podívejte se někam na výlet, jako já....prstem na klávesnici, dříve se říkalo...prstem po mapě....

pondělí 16. února 2015

...být oporou

je někdy obtížné.
 Po tolika společně prožitých dobrých i méně dobrých letech je to fakt někdy "na palici". Muži jsou křehké nádoby, hlavně, když je něco bolí. Dál, myslím, nemusím pokračovat.
Dnes pan Há absolvoval návštěvu u "kolenáře", vysáli mu nějakou tekutinu z kloubu, přidali léky na bolest...a do 14ti dnů prý uvidíme...Uvidíme.
Já byla taky na roční kontrole na endokrinologii, příště zase v roce 2016...To mám ráda, když si tělo zvykne, že něco nemá a reaguje, společně se substitucí, dobře. Nejsem nábožensky založená, ale v případě zdraví říkám..zaplať bůh, hihihi.
Já dneska zase trochu "debordelizovala" byt, tedy několik skříněk a poliček. Něco málo věcí nás opustilo, ale to je dobře. Když jsme před nějakou dobou přestavěli byt, byl tak pěkně prázdný...a JÁ...ho zase zaplnila.

Měla jsem několik málo proužků těchto látek, ušila jsem si drážďanský talíř, teď čeká na podložení...


A polštářek taky přibývá.


Nastal právě typický okamžik našeho manželského soužití. Pan Há si jde vařit kávu, ptá se i mě,chci čaj...a následují otázky...a odpovědi....jaký ? kde je ? do jakého hrnku ? nebyl by lepší jiný hrnek? mám ti ho přinést ? a doplňuje to lehkým pohekáváním při každém kroku.
Někomu můžu připadat hnusná, že to takhle píšu, ale já, vzhledem k tomu, že spolu budeme 35 let, vím své. Mě nemůže nikdo, kdo je pár let ženatý či vdaná...rozházet. Znám statistiky, loni polovina manželství, uzavřených před cca 13ti lety, šla od sebe...
Prostě jim chyběl můj nadhled....hihihi...a tolerance. Ta z obou stran, samozřejmě.
Proboha, kam jsem to dneska dospěla....už zase beru Boha do pusy...
Hezký večer všem.


sobota 14. února 2015

...pátek třináctého

je za náma, je pravda, že se "povedl". Jak jsem psala, pan Há marodí, celé dopoledne jsme pobyli po doktorech, ale je doma a to je hlavní, že už je líp... Noha sice bolí, ale to je zase problém jiné "odbornosti", tudíž paciente trp a objednej se ke "kolenáři", já jsem internista....No nic. Mohlo by být hůř.
Protože jsem si potřebovala udělat radost, tak jsem ušila malé Adélce od přítelkyně Jany taškopostýlku na panenku a dvě miminka...A dneska dopoledne jsem to "dorazila". Teď už jen to zabalit a poslat...





Kluk a holka, opisovala jsem u Nicenky ,  Jany a od Syroovky. Každá má na svých stránkách alespoň nějakou, děkuju děvčata, víc jich šít asi nebudu, zatím nemám komu, možná vnoučkovi, ale ten má radši šroubovák a kabely s připojením kamsi.....
Chtěla jsem postýlku vyfotit s panenkou, ale ty po dceři jsou někde v krabici až nahoře v šatně....Byla jsem líná tam vylézt, nějaké už šly z domova k jiným holčičkám a nejsem si jistá, jestli je tam ta velikost.. A Jana, respektive Petra má určitě doma nějakou vhodnou "po sobě".
Při ranním čtení oblíbených blogů jsem se inspirovala u Mirky, tudíž i já přehrabala svou skříň. Objevila jsem i dávno zapomenuté kousky, naopak ty, co už nejsou na mou postavu....půjdou pryč. Našla jsem mezi tím i sukni ze lnu, ta půjde vypárat a látka se mi zase bude na něco hodit. Já mám tu přírodní hrubší strukturu ráda.
V bytě je ticho, pan Há si asi čte nebo sleduje v TV lyžování. Půjdu vymýšlet, co zase začnu šít...
Hezkou sobotu a neděli všem.


čtvrtek 12. února 2015

...prý málo čtenářů....

Andrea na svém blogu má pocit, že má málo čtenářů, myslím ale, že to tak dlouho nebude. Já konkrétně o každou "renovaci" říkám panu Há a čekám, až mi to udělá...Obdivuju ženy a dívky, co si jdou za svým samotné, jen tu a tam s mužskou podporou. To, když je třeba síla....hrubé násilí....nebo tak něco. Jinak si dovedeme, my ženy,...poradit. A snad se k tomu dostanu jednou i já, ale zatím si hraju na "křehkou" ženu. Nenenene, dělám si sama ze sebe legraci, jsem ráda, že mi pomáhá...
Andrea například renovovala starou skříň...to je už pěkné sousto.A dělá toho spoustu. Koukněte.

... a teď,

ten zbytek...

Tady prozatím poslední švédské vyšívání, zatím odkládám, nevím, na co použiju, líbilo by se mi to např. na taštičky na kosmetiku nebo podobně...
tahle se jmenuje matčino oko, každá má jméno
nakoupené příze a pokusný kousek...háček nakonec malý, aby to bylo pevné a vyniklo to

Včera odpoledne jsem si chtěla jen připravit a nařezat látky a koženku na tašku pro sestru, připravit komponenty...Nakonec jsem jí skoro celou ušila, protože jsem jí udělala bez zipu, šlo to raz dva...


Uvnitř jen na jedné straně kapsy a karabinka na klíče, nebo poklady...






Koženku si vybrala sama, látku jsem vybrala já u MP Patchwork, indonézská batika, myslím si, že jsem se docela trefila. Mně se teda líbí. Jiná nebude, protože to byl jen půlmetr látky, tudíž je jediná na světě, hihihi...
Tak zase jdu, pan Há postonává, tak je tu ticho, já si ještě pokoukám nějakou inspiraci a půjdu žehlit.
Hezký den všem.
A zdraví.


...Yarn Along 9

..asi tak, musím to dávat do nadpisu, abych to pak nemusela hledat...


Dokoupila jsem nějaké příze a začala háčkovat polštářky nově objeveným způsobem. A barvy stejné jako deka, ne, že bych to k sobě dávala, ale nějak moc divočiny...nemusím...Včera  večer jsem si koupila u Kosmasu šest historicky laděných románů, dneska už mi je poslali ke stažení a já první otevřela...

neděle 8. února 2015

....neděle jako bílé víno,

pěkně vychlazená....

Dneska jsem byla na netu a našla jsem něco, z čeho jsem nadšená....Musím se hned podělit...kdo to zná, ať omluví mou naivitu, že je to neznámé...hihihi....



Chtěla jsem vložit video, ale YT mi ho nevyhledal, tak jsem dala jen odkaz a mně to jde otevřít...
Moje háčkařské srdce bylo zase jednou uspokojeno....

Jinak, jak jsem psala, venku je pěkně chladno a i tady ve městě chvílemi pěkně sněží a je tma od černých mraků.
Přemýšlím, co bych sem ještě dala...

Můj malý kaktousek se překonává, kvete už od předvánoc.


Takhle to vypadá venku...



Další dvě vyšité utěrky. Musím si je pořádně nafotit, zítra jdou z domu...



Dívám se s panem Há na biatlon, ženy to měly dost těžké, taky tam parádně chumelilo, ale naše holky jsou moc dobré...Nové Město na Moravě je taky asi takhle vysoko nad mořem, jako naše ves. 
Sice nevyhrály medaili, ale byly dobrý, všechny....
Teď poběží muži, tak to tam musím být, v teple u televize.
Hezký den a večer všem.


pátek 6. února 2015

...něco za něco

mě dneska dostihlo. Pospla jsem si do osmi....pak ranní povinnosti a došila jsem háčkovanou tašku ze zbytků přízí z deky....Ušila jsem z látky podšívku a vsadila do tašky...Pak začistila, naplnila klubíčky vlny a vyfotila....




Ještě foto kytiček....Uklidila jsem si šicí plochu, připravila věci na další projekt...a ruplo mi v zádech...
Takže jsem se teple oblíkla, abych záda zahřála, vzala jsem si prášek a čekám, co bude....
Včera jsem při prohlížení všeho možného na netu našla stránky Eleny Grišinové, je to v azbuce, ale má moc pěkné tašky a kabely. Dost mě to nadchlo.Nejsem sice moc veliká šička tašek, ale slíbila jsem jednu sestře, tak hledám inspiraci. Už jí mám, koženka kombinovaná s látkou, maluju, počítám...
No a teď ta záda...Uvidím.
Hezký den všem.