středa 5. listopadu 2014

..trocha čerstvého vzduchu

a maličko šípků. To byl cíl dnešní dopolední procházky. Vzala jsem si na sebe teplou bundu a domů jsem dorazila pěkně mokrá...prostě je tam tepleji, než to vypadá....

Jsme pár kroků od sídliště, to mám za zády, sem jsme chodili s dcerou ještě v kočárku, na maliny, na jablka ze zaniklých zahrad pod lesem...Podle vyšlapaných cestiček je to cílem procházek další generace.
Jenže tady byla pole, tak se chodilo po cestách okolo, byla to delší procházka. Dneska jsou to louky ??? pastviny ??? ,tak je to vyšlapané pěkně přímo..


Pan Há za oponou šípkového keře.


No a tady jsem se otočila...V dálce v oparu Milešovka, celou dobu bylo pod mrakem a mlhavo v dálce. Taky už to tady není pravidlem, jako za komunistů. To bývaly mlhy, že jsme se potkávali na chodnících a skoro se nepoznali....hihihi. A co teprve na silnicích. Bože, že už je to za náma, tak....i tak....


Pohled směrem k sídlišti Všebořice a za kopci se vyloupnou Teplice..


Historické jádro vesničky Božtěšice, v současnosti je součástí města.Ten malý tmavý hrbol je kopec u Chlumce, ano u toho, co bojoval Napoleon. A tudy taky vede naše slavná D8, kousek dál vpravo na obzoru se noří do dvou tunelů pod Krušnými horami a když vyjedete, jste za okamžik v Německu...


A tady je ještě jeden pohled na Božtěšice, z vyhlídky, to už je nová zástavba na bývalých lukách.


Pohled na sídliště, velká budova je ústecký penzion pro staré lidi...a  Střížovický vrch s nejstarší vilovou zástavbou. A za kopcem je nádherný pohled na České středohoří a Teplice.


Nerovnost terénu, v hloubce je potok a na levé stráni nahoře je město.... 200 metrů.


Neodolala jsem pohledu na rozrytou louku od divokých prasat. Když jsem vozila kočárek s vnoučkem ulicí J.Zajíce, za stromy vpravo..., okolo jednoho domu jsou tam rozryté celé travnaté plochy, pár metrů od chodníku a vchodu do domu. Asi hledají lanýže....


I tady je porozryto, asi tu nejsou, lanýže....


Doma jsem dala do vázy poslední, krásně kvetoucí vratiče.V Tisé už nejsou, i když je pravda, že letos jich celkově bylo málo. Jako kopretin. No, asi rok odpočívaly.
Teprve na fotce jsem si všimla, že zůstaly oblepené ostré hrany a okraje u nábytku, to byla ochrana našeho běhajícího "chodce". Stejně nám to nepomohlo před havárií, v ložnici si o nekrytý roh postele = dřevo= udělal moncla a měl ho pěkně vybarveného 4 dny...Taky jsme si s panem Há neslyšně popovídali, on ho v ten okamžik hlídal, ale já mohla za nekrytost rohu...Znáte chlapy...Ale brzy přijedou a nám ty oblepky nevadí...Taky máme pojistky v rizikových skříňkách...no, je celá jeho maminka v šantročení...


Sedla jsem si k novému číslu Krásného venkova...a to nemám dočtený ani poslední Venkov a styl...co já to dělám...


Šití musí počkat.


Nejdříve musím odbubákovat, odšťopkovat a přebrat natrhané šípky...dát je sušit.


Tak a je to vše, pro dnešek.
Hezký den.

1 komentář:

  1. Pěkný výletní místa tam máte:-) U nás všechno zastavujou, no hrůza :-(

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...