pátek 6. června 2014

...někdy je všechno jinak,

než si člověk představuje. Ale to je jiná kapitola mého života, moje zamrzlé jezero...

Včera ráno jsem měla nápad, fotit den v práci. Takhle vypadá nebe na východě,když jdu do práce...


Loni byly louky u paneláku plné pampelišek, letos vládne bílý jetelíček.


Dům, kde se o předzahrádku stará Čenda, známá postava naší nemocnice. Jako mladý byl v koncentráku, já ho znám 41 let a pořád vypadá stejně, má tuhý kořínek. Dlouho pracoval, ale už je v důchodu, je mu spousta let...ale je pořád čilý, denně jezdí na svou chatku a zahradu mimo město a pořád se stará o předzahrádku...


To bílé, špatně vyfotografované, je moje "německá růže".


Můj miláček strom vedle budovy ředitelství..


Křižovatka se super bezpečným přechodem u nemocnice, kde je pomalu nejvíc poražených chodců ve městě...


..a už jsem přešla, tohle je "moje" budova, laboratoře.


Ještě pohled na miláčka..


...cvaknout si příchod...


Kancelář, kde jsem tento týden "ordinovala"...


kolegyně = část= po ránu...


a tohle je hlavní laboratoř a je už podvečer a já pracuju...


nový stůl s novým minidřezem...


nová digestoř s pěkně hlučným chodem...


má odpad i spršku na mytí....


nově přestěhovaná laborka s přístrojem na stanovení drog...


a pak už nebylo sil na focení cesty domů....hihihi....
Byl večer a byla jsem ráda, že jsem ráda.

Dneska jsem čekala na pana Há., byl na domku, koukala z okna a kdesi v dáli jsem uviděla balón...




A to moje trápení ? Panu Há se cestou od autobusu udělalo nevolno, měl nízkou glykemii=cukr, hodní lidé mu hned zavolali záchranku !!! Ta ho odvezla do nemocnice. Mezi tím já už ho sháněla, byla doba, kdy měl být doma...takže pobíhání, přejíždění, úsměvy a pot na čele...a už je zase doma...
Jeden z důvodů, proč odcházím do důchodu, potřebuje větší dohled...
Kdyby věděl, že to sem píšu, zlobil by se...Ale znáte to, sdělená starost, poloviční starost. Tak jsem to na vás hodila....
Dobrý večer a hlavně zdraví.....

4 komentáře:

  1. Milky, viem si predstaviť, koľko strachu si prežila. Verím, že už je všetko v poriadku a že Tvoja starostlivosť pomôže a budete si užívať spoločné chvíle. Pekný víkend. Andrea

    OdpovědětVymazat
  2. Hezká reportáž. Jsem ráda, že přes všechno strachování a starosti vše dobře dopadlo. Přeji krásnou neděli. Jitka

    OdpovědětVymazat
  3. Panu H přeji pevné zdraví a Ty vůbec nepřemýšlej zda máš jít do důchodu - kdybych mohla, jdu ještě dneska!!! Ale čeká mě ještě 10 let-pokud je přežiju!!! Přeji hezký den, týden...

    OdpovědětVymazat
  4. Taky jsem 10 let pracovala v nemocnici v laboratoři. Do Ústí jsme jezdila na školení, ale do KHS. Občas mi to chybí.
    Strach si dovedu velmi dobře představit, znám to!

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...