neděle 12. ledna 2014

...už aby byla ZIMA....

Aby si odpočinulo všechno, co má. Pod sněhem země, kořínky všeho možného..., stromy, zvířata, medvědi.....ti mají být přece v noře a spát, nebo ne ? I my lidi. Střídání ročních období pro naše pásmo nás naučilo určitému způsobu života, po dlouhá desetiletí, dá se říci i století ? tisíciletí ? hihihi. A najednou je v létě normální teplota 35 a více, zima se posouvá do jara a i tady dochází k extrémním teplotám. To je vidět i teď na druhé polokouli. A my lidi se v tom babráme, jak umíme....Možná, za 100 let, se tu budou zase pěstovat pomeranče jako jablka, ale to už tady kdysi bylo, že.....Někde u Tábora???u Znojma ????
No, řečmi nic nezměním, tak snad jen trochu toho sněhu, mrazu a fujavice....

                               východ slunce


místo, kde za pár hodin zase zapadne....

tam zasahuje vycházející slunce, holé kopce bez sněhu v polovině ledna


Připraveno na zabalení, dva obaly na knížky a dvě mýdla od http://unasnakopecku.blogspot.cz/, kde si je znovu dneska objednávám, 9 různých "příchutí"...Monika, která blog píše, je mi velice sympatická, její domek, zahrada, rodina i koníčky jsou při čtení jejích slov pro mne tak známé, přestože vlastně cizí. Něco se mi v tom míhá, snad vzpomínky na moje mládí, počátky manželství, mužova, dneska už nežijící sestra Věra, vedle které jsem se naučila spoustu věcí....Malování malých obrázků, vyšívání a ažurování, tuniské háčkování, batiku, spoustu neznámých receptů, její první muž byl Bulhar....Prostě jsem od ní vzala pomyslnou štafetu, obohatila jsem si ke svým dovednostem další....Škoda, že odešla. Při jejím smyslu pro krásno by toho určitě spoustu udělala....


Je neděle, čeká mě vaření oběda, potom uvidím. Jsem přeci nemocná...tak možná čtení, nějaké háčkování....Uvidím.
Hezký den všem.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...