...ranní ptáče dál doskáče....

Dobré dopoledne, není to vždycky pravda,co říká toto přísloví, alespoň v mém případě...Ráda dávám k dobru zkušenost, jak jsem v lese na houbách chtěla přeskočit potůček...Mysl to naplánovala jako věc normální, ale tělo se zadrhlo....a já měla mokré boty. Je to tak, mysl mám mladou, tak 28 let a tělo ??, to má mé skutečné roky, jednou tolik...kdo mě zná, ví, že jsem si matematicky malinko ubrala.

Vstala jsem brzy, nemohla jsem dospat...Ušila jsem sestře ty dva polštářky k dece, kterou si vybere. Ve všech třech je totiž něco i z těch polštářků. Nejsou nic moc, ale já z nich mám radost.

Taky vařím, pan Há využil horké žehličky a vyžehlil !!! si své dvě košile, co ho asi dráždily na židli v kuchyni...Prostě, co si neudělá, to nemá. Hihihihi. 

Chtěl sice opravovat dlaždičku = upadlou = v kuchyni, mohl, nikdo mu tam nepřekážel. Ale asi už neví, že to včera říkal...je mistrovství světa v atletice....každý máme něco, že.

A ta dlaždička nikam neuteče.

Odpoledne bych chtěla pokračovat v šití, uvidím, uvidím, jestli mě nechají......