pondělí 26. prosince 2011

...a smích léčí....

Dobrý večer, jsem ještě uslzená smíchy. Jeden by neřekl, jak může být sebefotografování vtipná chvilka. Když nechcete, aby z vás bylo tolik vidět..a aby i to, co je vidět bylo spíš nevidět...Hihihi... Odpoledne jsem se rozhodla, že 3 dny uklizené šicí místo je dost dlouhá doba a začala jsem zase vše vytahovat, žehlicí prkno a žehličku do předsíně, řezací podložku do kuchyně na stůl, židli z kuchyně do šatny....Prostě manévry. Ani život s jedním dítětem do 18ti let jeho věku,/ pak už jen studovala a studovala, a teď se vdala.../ v malém bytě nebyl tak chaotický, jako když chci šít.... A ušila jsem svou první čepici podle Bellet.
Ano, barva dobrá, vzor zimní, jen modelka by potřebovala trochu vylepšit.... Nebo zaměnit za tu mladou, která přijede za dva dny. Tak, slzu smíchu jsem utřela,ty další více či méně povedené fotky mé hlavy s čapkou nechám pro pobavení, až nám třeba bude smutněji...Dobrý večer,dobrou noc. Milky

neděle 25. prosince 2011

...uprostřed....

Dobrý večer, dneska je první vánoční svátek, všude je zvláštní ticho. Není skoro slyšet projíždět trolejbusy a autobusy, je vidět, že se málo cestuje a podle počtu aut, zaparkovaných okolo domů, je vidět, že všichni odpočívají. Vyšli jsme na malou procházku po sídlišti, ale moc vánočně to nevypadá. Spíš předjarně. Ani sníh na kopcích není vidět, je tam nízká oblačnost.
Před Štědrým dnem jsme s panem Há byli u mojí maminky, v kopcích je sněhu dost, silnice ve vsi byla protažená, ale na místních komunikacích bylo dost sněhu.A foukalo. Na Štědrý den bylo střídavě deštivo a sněživo, tady ve městě spíš pršelo. Doma bylo vše v poklidu, byli jsme letos sami samotincí. Takže klid, pohoda, televize a pohádky, klidná příprava večeře, pak i poklidné rozbalování dárků.
Už i na těch fotkách je znát, jaký byl u nás klid..... Jdu mezi svátky do práce, tak bude mít pan Há čas na své procházky, snad před Silvestrem přijedou mladí.. A já mám rozdělanou práci.. Myslela jsem si, že to stihnu do Vánoc, ale nevyšlo to. Znáte to, práce kvapná, malo platná....Takže budu něco málo došívat v ruce,abych to pak mohla zabalit a poslat.
Rozhodla jsem se pojmout tyto stránky jako svůj deník, tudíž se tu objeví asi i rozdělané věci, já je pak hotové zapomenu vyfotit a pak mě to mrzí. Tak a jdu si dát sklenku vína, přeju dobrý den, dobrou noc. Milky

neděle 11. prosince 2011

...třetí adventní neděle...

Dobrý večer. Je mi zcela jasné, že takto začínají téměř všechny příspěvky na všech stránkách u skoro všech šikulek. Ale jinak mi to nedá. Je večer, venku je tma tmoucí, já sedím u počítače, pan Há sleduje cosi=sport= v Tv a dcera sedí ve vlaku, už přestoupila a řítí se tmou v rychlíku Kolín-Olomouc. Za dvě hodinky bude doma, zatímco její první domov je tichý a bez ní zase prázdnější... Ne, to je život, jsem ráda, že našla smysl života, práci, přátele a hlavně muže, se kterým je jí dobře. Víkend utekl rychleji než předchozích pět pracovních dní...Pekly jsme perníčky, podle mě se moc nepovedly, ale jí se líbily. Nebo je tak hodná a myslí si, že by mě mrzelo, kdyby s mou nespokojeností souhlasila. Byly jsme na nákupech, pak u babičky, vařily jsme, povídali a taky trochu pracovaly. Měním -i a -y, protože něčeho se pan Há zúčastnil a něčeho ne.... Moc jsem toho nešila, dodělávám druhý polštářek pro dceru mé nejlepší a nejstarší přítelkyně. Tím myslí to, že spolu kamarádíme od 14ti let a to už je pořádný kus století, hihihihi. Teď prožívá velmi těžké období svého života a já si moc přeju,aby to pro ní nemělo žádné zdravotní komplikace a aby byla pořád svá.... Top na deku už mám hotový, jen to potřebuju na větší ploše sestavit , sešpendlit a sešít. A to v prostorách našeho celkem malého bytu znamená omezení v jedné místnosti... žádná TV pro pana Há. po dobu sestavování. Venku je -5 stupňů, ale holo, trochu fouká. Taková normální zima ve městě. Dostala jsem sklenku červeného, jdu tedy za panem Há., dělat mu společnost.Tak jeden obrázek s dnešním,jak řekla dcera, posledním letošním stromkem, svíčkami a jedinou kouličkou,kterou mám doma.Dcera je celá já, co udělá, rozdá a má radost z toho, že ten druhý má taky radost a líbí se mu to. Koulička je z úplně posledních proužků látek s vánočními motivy. Ještě mám kousek se sněhuláky a "pexesovou". Tak uvidím... Hezký večer a kdo chodí do zaměstnání či školy - týden OK...Milky

neděle 4. prosince 2011

Druhá adventní neděle...

Dobrý večer, je skoro sedm hodin, venku je tma jako v pytli a prší. Celý den, naštěstí jsou teploty nad nulou a není tady ve městě ledovka. Jak je v kopcích nevím, mám pohotovost na telefonu, trávila jsem víkend doma.Uklízela jsem nějaké drobnosti, vařila,dávala do pořádku poštu a prohlížela staré fotografie. Například takhle to vypadalo u nás na domě na venkově před vánocemi loni :
Krása,co ??? To by si letos lyžaři smlsli, bylo sněhu hory a vydržel až do Štědrého dne. A vlastně i potom. I tady dole ve městě byl minulou zimu sníh nepřetržitě snad dva měsíce. Což je skoro rekord..Ale jak říkáme my starší...co je to proti tomu, když my byli mladí.... Musí být ti lyží lační i malí sáňkaři trpěliví, snad to přijde. Když tohle píšu, mihla se mi vzpomínka. Strejda Bídař jezdil jako závozník u firmy na nákladním autě. A vždycky, když napadl první poprašek, říkal :...á, už je tady zima,už jsem viděl prvního lyžaře...Myslel mou mladší sestru Růžu.Sníh s blátem,ale už lyžovala okolo domu. Já jsem na tom byla jinak. Profesor na chemii pan Sedlák se ve druhém ročníku podivoval, že jsem nejela na hory,..."vždyť v Tisé, tj v kopcích, se rodí děti už s lyžema na nohou" povídal a já mu odpověděla, že některým hned odpadnou...Jako vždy vtipná,tedy rádoby vtipná. Tak zatím to na sníh moc nevypadá, ani rosničkáři v TV, kteří ví všechno a pan Há se podle nich řídí, nic o sněhu neříkali. Spíš mokro, mlha a chladivo až na kost. S vánočními záležitostmi si moc starostí nedělám, budeme s panem Há sami, dcera přijede příští týden a pak před Silvestrem. A to to pak strhneme. Máme toho, jako obvykle, spoustu v plánu. Nákupy, návštěvu babičky a tety s rodinou, pečení perníčků, dodělávání píchaného patchworku a určitě ještě i nějaké šití. Byla jsem u Jamaly na blogu, vždycky se něčím inspiruju, vždycky mám chuť hned vyskočit a jít to zkusit. Při dnešní návštěvě na blogu Co nového na kopci jsem si početla o perníčkách, všem, co jí pošlou recept na perníčky a jejich foto..slíbili e-kuchařku o pernících. Já mám, bohužel, zatím jen ten recept : Perníčky dobré, jediné, ztracené… 300 g moučkového cukru 3 vejce 125 g másla 200 g medu 750 g hladké mouky 1 lžička sody tlučené koření : badyán, zázvor, skořice../ můžeme i kakao / poleva: 150 g moučkového cukru 1 bílek citrónová šťáva Budeme je péci až za týden, jsou moc dobré, měkoučké, jeden rok jsem je dělala a pak jsem předpis několik let hledala, ale kdo hledá, ten taky najde. Na jednom blogu jsem viděla moc pěkné, takové netradiční, perníčky, dám sem alespoň jejich foto. Třeba se někdo inspiruje.
Tak a ještě se musím podívat po fotkách mých loňských perníčků...To by bylo,abych je neměla vyfotografované. No, tak jsem je zase někam dobře uložila. Už je večer, už mi to moc nemyslí..tak dobrou noc a hezký týden.Milky Dobrý den,dobré odpoledne. Koukám,že jsem byla nějakou povinností odlákána od počítače a tento článek jsem nepublikova včera večer...No, nevadí. Dneska je mimořádně slunečno,ale ohromné naducané,temně šedé mraky sypou na kopce sníh. Tady dole ve městě pršelo, ale uvidíme, jak to půjde s počasím dál. Včera jsem se rozhodla zase něco dodělat, hurá tedy k šicímu stroji.Přeju hezký večer...Milky

úterý 29. listopadu 2011

...a noci jsou dlouhé...

Dobrý večer. Ano, noci jsou sice dlouhé, ale i tak se mi ráno nechce vstávat. Začala jsem zase chodit do zaměstnání, příjemná změna být zase se svými kolegyněmi. Ne, že by mi doma bylo špatně, ale musím si to ještě užít, než za tři roky půjdu do důchodu... Venku bylo dva dny docela obstojně, jen škoda, že sluníčko vydrží přesně do odchodu z práce a za hodinku už je tma. Jediné štěstí je, že se to za 25 dní otočí a zase bude den svoji světlou stránku prodlužovat. Sníh tady u nás ještě nebyl,ani ve vyšších polohách, jen inverze a v kopcích inverzní námrazy, které letos polámaly spoustu stromů. A zavinily i dost dopravních nehod, mlha, mokré silnice od padající námrazy a padající větve stromů.... to bylo velmi špatné. A dneska jsem slyšela předpověď počasí, žádná radost, mlhy by se měly zase vrátit a sníh ještě nebude. Trošku jsem o víkendu pracovala, ušila nějaké drobnosti,připravila netradiční adventní misku ??? hihihi.
Dodělala jsem svůj ohromný přehoz přes postele, je ještě trochu pomačkaný, občas vytáhnu nějakou nitku. Zrovna moc se mi nehodí k závěsům a povlečení,ale radost, že jsem toho "medvěda" došila, je větší než estetické cítění. Jen se zabývám myšlenkou, jak ho vyperu, když se mi do pračky nevejde...asi pojede do čistírny...???? Na to, že jsem spíš začátečnice v šití, jsem si vzala veliké sousto a teď už jen deky malé....
Ještě něco málo tašek pro malé lidičky...Tu taštičku s rybkami jsem dala dceři naší mladé kolegyně. Michalka je malá, 18 měsíců, ale hned pochopila, jak se z tašky vysypává...Nejradši prý má krabice od zásilek, leze do nich, vylézá, plní vším možným. Ach, dětství, jak jsi krásné.... Pro dnešek je toho dost a dost.Hezký večer, dobrou noc.Milky

neděle 20. listopadu 2011

...za týden je advent...

Dobrý večer pro mé čtenáře...... Víkend je zase za námi, ale já nic do práce nechystám, jsem ještě doma. Po obědě odjela domů dcera se svým manželem, tak je tu zase ticho a pusto, chvíli mi trvá, než si na to zvyknu. Tento týden byl "prodloužený" víkend, moc lidí si vzalo k volnému čtvrtku i volný pátek a bylo dost času na odpočinek, ale i na cestu na venkov a hlavně, na moje oblíbené ruční práce. První prací byla "povinnost", dcera slíbila kapsáře a tak k těm minulým
přibyly další dva
Inspiraci jsem našla na netu.I když jsem si šití trochu zjednodušila a nejsou srolovávací. Dcera je chtěla pro kolegyně do skříněk na pracovišti. Na fotce jsou u nich i dva minisáčkokošíčky, které jsem ve volném čase, tj. když dcera seděla u stroje nabo byla na návštěvě u nového miminka své přítelkyně ze studií, uháčkovala. Já sama mám v jednom takovém zastrčený háček a klubíčko s kraječkou, kterou u televize háčkuju, centimetr po centimetru, kousek po kousku. V sobotu bylo pořád mlhavo, žádné počasí pro vycházky. A i kdyby se šlo ven, nikam daleko nebylo vidět. Přesto jsme jeli na skok k mé mamince, která žije s rodinou sestry Růži na vsi, kde i my máme domek na víkendy. Tam jsem zkontrolovala zazimování a odvezla domů poslední choulostivou květinu, asparágus. Takže náš městský byt přetéká květináči. Večer jsme při sklence bílého vína, já tedy ne, momentálně nesmím...rozjely práci na píchaném patchworku, udělaly jsme dva stromky.
Jsem ve všech svých koníčcích spíše samouk, ale na tomto způsobu píchaného patchworku jsme byly s dcerou letos před velikonocemi   a já tam byla i na začátečnickém kurzu šití patchworku, moc se mi to líbilo. Momentálně čerpám rady k šití spíš na internetu, nejnověji na http://jamala-jamala.blogspot.com/ kde je spousta rad a inspirací. Jsem blázen do látek, kdesi jsem četla varování jedné zkušené šičky, varovala před propadnutím této vášni :o) Mám momentálně látky na dvě deky, na jednu mi látky přijdou poštou a stejně zálibně koukám po dalších... U Šikulky kupuju látky moc ráda, mají i spoustu pomůcek k šití, ale mám ještě jednu oblíbenou internetovou zásobovatelku http://www.patchworky.cz/index.php/. Ta je sice pro mě z ruky, je v Olomouci, ale tam mám zase dceru. Před nedávnem jsem se doslova zbláznila do jedné látky, je na fotce pod dvěma kapsáři, mám i chňapku ze zbytků..hihihi..... Já ráda nakupuju látky přes internet, hledám inspiraci na různých stránkách, nějaká věc se mi zalíbí, tak jdu na některou oblíbenou adresu, k Dáje nebo na http://www.belletfabrics.cz/   a už vybírám a objednávám. Takže můj výběr látek má většinou podtext mojí momentální nálady a tak trochu i potřeby se potěšit. Dneska nic neobjednávám, nic nešiju, odpočívám a hřeju se ještě ve zbytcích vůní a položení věcí mojí jediné dcery. No, zítra už bude zase všechno na svém stanoveném místě, protože nejen já, ale hlavně pan Há, to tak máme rádi. Je pěkná tma, venku sychravo, jdu si uvařit dobré kafíčko a uvidíme, co mě na dnešní večer napadne. Dobrou noc, dobrý den. Milky

neděle 13. listopadu 2011

..a zase se pomalu rozjíždím...

Dobrý večer, je to myšleno doopravdy, slíbila jsem panu Há, že opráším své řidičské umění a začnu zase pomalu jezdit. Zatím snad zvládnu cestu na venkov a zpět, pohled na silnice a umění a neumění současných řidičů mě dost děsí...Ale značku začátečník už má na autě přilepenou, nic jiného mi tedy nezbude... Jsem den doma a už se mi pomalu zaplňuje pomocný bloček vedle počítače. Rychlým písmem...tzn.trochu nečitelně...tu mám zaznamenaný recept na tvarohovou bábovku, postup na výrobu chňapek v několika minutách http://www.patchworkparty.sk/zaklad/ako-usit-patchwork-chnapku-za-chvilu nebo tak nějak.Hned zítra to vyzkouším v praxi. Oboje. A tady mám ještě jednu věc http://www.youtube.com/watch?v=sOGGBd41lu8 , kterou jsem našla při svém předvánočním putování křížem krážem na internetu. Hned jsem poslala upoutávku své přítelkyni, učitelce na prvním stupni ZŠ. Mohli by třeba s dětmi udělat nějaké překvapení mamince při pracovní výchově. Proboha, existuje tento předmět ještě? Nevím, budu se jí muset příště zeptat.Ale mě se to líbilo, tak to taky vyzkouším. Mám v tubusu schované nějaké ručně vyráběné papíry, snad to bude to pravé, nebo snad nějaké voskované ? Vidíte, tak takové já mám starosti... V TV právě probíhá jakési veledůležité fotbalové utkání, které pan Há sleduje. Jsem ráda,nenutí mě odpočívat. Neví totiž, ze tohle je pro mě ten nejlepší odpočinek. Dobrou noc Milky

pátek 11. listopadu 2011

Soutěžení u Sandry...

Dobrý den,v mém případě dobré dopoledne. Vrátila jsem se z nemocnice a moje první,no tak třetí..., cesta vedla na net...
Na těchto stránkách u Sandry probíhá soutěž...http://sandramaison.blogspot.com/2011/11/giveaway-soutez.html?showComment=1320678381837#c1642592218536437392



se zajímavou výhrou na stránkách http://www.bellarose.cz/


Tam je ale věcí.. Ach jo, mě zaujala nejvíc mýdélka z Francie a nepřeberné množství polštářků a vůbec, je to všechno krása.
Hezký den Milky

sobota 5. listopadu 2011

Plodná sobota....


Dobrý večer, musím se pochlubit, dneska mám plodný den...Nejen proto, že jsem jako každou sobotu vařila, trochu poklízela, dívala se na TV na mou oblíbenou stanici FLN, kde přestavují byty, staví domy, upravují zahrady a občas i vaří...Pak jsem si sedla k počítači a hledala inspiraci, něco malého, co bych dneska začala a i dodělala...
http://www.scribd.com/doc/36018762/Patchwork-Fabric-Basket... a našla jsem. Mladá žena, Japonka provdaná za Američana, prošla jsem si její blog a mimo jiné našla toto, malý košíček na všelico.

A protože se Vánoce doopravdy blíží, došila jsem i dvě malé dečky na stolek pro své dvě kamarádky,pro každou mám ještě i obal na knihu nebo diář.









A dost vytahování...Zase není tak moc na co...Vidím, že místo na fotografování = žehlicí prkno a podklad...jsem moc dobře nevymyslela. Polepším se.
Hezký den,večer,noc. Milky

pátek 4. listopadu 2011

Konec týdne...všechno dobré....

Je pátek, můj oblíbený den. Do pondělního rána je daleko a není kam spěchat. Muž už nepracuje, tak spoustu domácích povinností dělá za mě, jsem mu dost vděčná, mám spoustu času na své koníčky a koně. Venku je mlhavo, podzimně, ještě musíme zajet na dům a dovézt zbytek muškátů, ostatní květinky jsme uklidili do sklepa.Dům je uklizený, zazimovaný, jak říká můj muž. Zase bude dlouhá zima, kdy z kamenných zdí stoletého / a as i víc..../  domku čiší chlad až siroba. Zatopit a vytopit znamená udělat to už ráno, aby člověk mohl vegetovat v klidu a nemusel po návratu domů navštívit urologa nebo začít intenzivní popíjení brusinkových nálevů.



Tato fotografie je pravděpodobně před rokem 1900 a náš kamenný domeček je přesně uprostřed kruhového medailonu.
Při pohledu na holé louky, pole, holé skály a takřka bezstromí v obci člověk musí povzdechnout. Za těch více než 100 let je vesnice zaplavená náletovými stromky. Z různých míst skal, ale i z částí vsi, není vidět vzdálenější domky a okolí. Každý na okraji vsi žije jakoby pro sebe. Vše je utopeno v zeleni, bohužel mnohdy neupravené a ponechané svému osudu. I když se obec snaží, tam, kde vyrostlo za poslední roky značné množství nových rodinných domků, je vše jak má být.
I na druhém obrázku je to vidět. Pokusím se najít pro srovnání nějakou fotografii z nedávné doby.






A přidávám ještě jeden pohled, tentokrát v zimě. Ano, je to tam krásné, ale musí být jasno, svítit slunce a  pak člověk rád kouká okolo sebe.Ten zimní pohled je skoro z oken našeho obýváku.

Nechci pořád jen naříkat na počasí, ani tady ve městě není líp. Je to jen 14,15? km ,ale je tu trochu méně mlhy a mokra. Už aby bylo zase jaro, abych mohla vyčistit své tři záhonky květin, jeden záhonek s bylinkami, jeden na zeleninu k přímé konzumaci. Letos jsem vyzkoušela řádek brambor, několik kedluben, fazolky, koření, okrasné i jedlé tykve.A musím se pro příští rok vyvarovat některých chyb, které jsem udělala. Jsem takový zahradník amatér, jako dítě jsem příliš = vůbec nepomáhala, ani moje maminka neměla zahrádku v oblibě.To teď, když je jí 81 let, ráda sedí na své maličké předzahrádce a hlídá sestřina malého psíka, se kterým si, mimochodem, velmi rozumí. A omládla vedle něj...
Mám pocit, že dneska skáču z jednoho tématu na druhý. Tak to asi skončím optimistickým slibem, že příště napíšu ještě něco o svých ručních pracích a budu se už jen usmívat.
Dobrý den,dopoledne, odpoledne,večer i noc...
Milky

pondělí 31. října 2011

Podzim je tady...

Dobrý den, dopoledne, poledne,odpoledne,večer.
Podzim se přihlásil najednou, skoro bez varování. U nás mlhami, temnou oblohou a tmou. Můj muž byl dneska hrabat listí na zahradě u domu, který máme v nedaleké vesnici, celý den tam byla mlha, vlhko, prostě odvrácená strana světa. To i zimu mám radši. Já jsem dne byla po několika dnech doma zase v zaměstnání, odpoledne jsem musela do města na pochůzky. Nakonec jsem se musela smát, sama sobě. Potřebovala jsem dokoupit vlizelin do vánoční dečky...V obchodě bylo teplo, koupila jsem vlizelín, pak půl metru jedné látky, pak ještě kousek červené...a nakonec jsem objevila takovou pěknou....a ještě jednu....No, znáte to, já radši nakupuju látky než oblečení na sebe...Přišla jsem domů, vydechla a začala chystat šití. Nakonec jsem chodila s látkou v ruce k počítači a kontrolovala, jestli tu taštičku dělám dobře..To jsem zase objevila pěkné stránky se spoustou tašek a taštiček.http://sew4home.com/index.php

neděle 30. října 2011

Tak jsem tady...

Dobrý den, poledne, odpoledne, večer. Konečně jsem našla odvahu zapojit se do psaní na blogu. Čtu si skoro každý den spousty příspěvků na jiných stránkách, lačně chytám inspiraci, občas i další chuť do života. Na jednom blogu jsem pochytila moc pěknou charakteristiku, která se mi líbí a přijala jsem jí do svého myšlenkového repertoáru...Ano, jsem ve věku čekatelství na roli babičky, ve věku, kdy každá z nás musí začít s něčím novým, aby obohatila svůj život. Okolo mě to jasně vidím, jedna má přítelkyně má nádhernou zahradu, další se věnuje keramice, jiné malují, pletou košíky, dělají mozaiky na zeď své letní  chaty. Já už v životě dělala ve volném čase ledacos, pletla, háčkovala, malovala obrázky, šila na dceru i sebe v době, kdy Burda a její střihy byly tím jediným pojítkem s kapitalistickou módou. V současnosti, kdy není nouze o různé dílny,ve kterých si můžete vyzkoušet různé rukodělné techniky,se veseleji "stárne".I já vyzkoušela pletení košů z pedigu, malování na plátno, různé techniky korálkování, malování na sklo, základy mozaiky, paličkování. Přestože bylo všechno zajímavé, já sama jsem si při toulkách na internetu našla stránky se základy patchworku a začala jsem. Nejdříve jsem vytáhla ze skříně léta nepoužívany šicí stroj, pak koupila první látky a po několika drobných nezdarech a párání...jsem se přihlásila do kurzu...Ten jsem zakončila ušitím jedné deky a dál hledám na netu nápady, fígle a inspiraci.A jak to pokračuje? Mám spoustu krásných látek, nový šicí stroj předurčený na šití patchworku a chuť do života...
Tak, popsala jsem začátky a konce...ne konce,pokračování...mého nového koně. Píšu asi i proto, že před několika hodinami odjela moje jediná dcera s manželem domů, bydlí přes 300 km daleko, na globu zeměkoule malá vzdálenost, na to, abych jí mohla nečekaně vidět někde na ulici nebo v kavárně, když je mi ouvej a nebo se mi jen stýská,je to daleko. Ještě, že je doba mobilů, Skype a ICQ.
A dost fňukání. Nahrává tomu i počasí, je mlhavo, vlhko, brzy bude tma. Navíc na dnešek opět posunuli čas o hodinu, tak se zase budeme několik dní motat v kruhu - kolik že je to vlastně hodin ????
Zítra snad budu optimističtější...Dobrý den,poledne,odpoledne,večer. Milky